Cvrdlikáček
Povídka od:
Jan Hamouz
Z knihy:
Žoldnéři fantasie: Na stopě zločinu
Tajný agent Nakado má za úkol proniknout na soukromou prezentaci nejnovější lokomotivy Vlaštovka, která díky tajnému složení pohonné hmoty může vyvinout dvojnásobnou rychlost oproti stávajícím lokomotivám. Není divu, že je o recepturu mezi soupeřícími dopravci velký zájem.
Komentáře (3)
Přidat komentář
(SPOILER)
Steampunk mám ráda. Autorův styl je čtivý. Příběh byl zajímavý. Ale tedy v takové povídce se dopustit faktické chyby!
Budu citovat : Cvrdlikacek dokáže tímto svým nástrojem prorazit pevnou hmotu (jakoukoliv). Jakmile z ní zobák vytáhne, vzniknuvší otvor se neprodyšně uzavře - jako kdyby tam nikdy nebyl.
Toto se dozvídáme hned na začátku povídky. Cvrdlikacek hraje v příběhu důležitou roli. Agent ho chce použít ke krádeži tekutiny v rámci průmyslové špionáže. Ptáček výdaje tekutinu z nádrže a ani kapka neukapne, ale když začne útočit na lidi je všude najednou spousta krve! Jak to??? Tak buď se po utoku vše hermeticky uzavre, nebo ne! Neexistuje aby jednou ano, a jednou ne!
Chtěla jsem dát povídce čtyři hvězdičky, tři za příběh a zpracování, jednu z mé lásky ke steampunku ale takto mohu dát jen dvě, protože ani v oblíbeném žánru nemůžu odpustit něco tak okateho.
Variace na steam punk přináší příběh z časů opojení vědou a technikou, kdy se budovala železnice a podnikali výpravy do exotických krajů za poznáním místní fauny a flóry. Spoiler: Zápletka s krádeží s využitím vzácného ptáčka Cvrdlikáčka, která se změní v masakr, je celkem originální.
Steampunk mám moc rád. Už ho nevyhledávám tolik jako dříve, ale když narazím na kvalitní fantasárnu, či ještě lépe sci-fárnu ze světa páry a kouře....
Problém v tomto subžánru paradoxně nastal v jejím období "hype", kdy se nechalo spousta pisálků tímto stylem očarovat a vytvářeli své vlastní světy, které někdy byly až žalostně komické ((...parní kapesní hodinky, megamonstrózní několikapatrové letadlo poháněné uhlím a párou uhánějící téměř nadzvukovou rychlostí, pistole střílící náboje pomocí síly tlaku páry.. a jiné absurdní hlouposti)), což mě celkem pak znechutilo a kdykoliv jsem slyšel, že někdo napsal něco "steampunkového", těžko jsem si neodfrkl a neobrátil oči v sloup.
Ale pak jsou tu příběhy jako tento. Nepřehnaný, "reálný" ve světě fyziky a navíc vyprávěn někým, kdo má očividně pisálkovský talent. Cvrdlikáček není první příběh J. Hmouze, který jsem četl a doufám, že ani ne poslední.