Čistá pravda
Povídka od:
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Z knihy:
Bič boží
Dopis, který píše Dášenka matce do rodné vsi. Díky své hlouposti a naivitě vždy něco hned přehnaně vychvaluje a za chvíli přehnaně odsuzuje a vždycky to korunuje tvrzením, že to je čistá pravda.
(Napsáno 1914.)
Originální název:
Rok vydání originálu: 1914
Правда истинная (Pravda istinnaja)
Rok vydání originálu: 1914
Vynikající povídka. Autor skvěle vystihl, jak se hloupoučké vesnické děvče Dášenka chce zároveň co nejvíc pochlubit, jak se mu ve službě ve městě daří, a tak přehání, jak jsou na ni hodní a co dostala a kdo se jí dvoří, ale zároveň si musí postěžovat, a tak pravdivě píše, že dostává jen odložené nebo poničené věci, nikam ji nepouštějí, milostpaní je semetrika, atd., přičemž obojí je vlastně "čistá pravda". Sice nenapíše, že se jí stýská, ale to, jak něžně píše, že ve městě nikde neroste šťovík jako u nich na vsi, mluví samo za sebe.