Chválení paní Cyrilky
Povídka od:
Zdeněk Mikeska
Z knihy:
O lidech a lidičkách Valašskokloboucka
Známá postavička z autorova dětství. Asi je zná ze svého okolí každý, proto i autor vzpomíná na ni, která měla krámek - Cukrovinky u Cyrilky. Už tenkrát (30. léta 20. století) se u ní prodávalo furé, studentská směs, italská směs...Oplatky i zákusky si nechávala objednávat u cukráře Ručáka.
Nebyla vyučena žádnému zaměstnání, jak tehdy bývalo zvykem. Škola ji tedy nezkazila, takže byla často laskavá, uctivá a usměvavá.
Ráda chodila do kostel. Nikdy se neprovdala.
Roky utíkaly, společnost se měnila, živnostníkům časy nepřály, takže se z ní stala prodavačka novin a časopisů.
Komentáře (2)
Přidat komentář
Portrét obyčejného života? Kéž by takových bylo víc. Tyhle osoby mají význam především v každodenním životě v místě, kde žijí.
Z dětství si Cyrilku trošku pamatuji,byla velmi hodná,usměvavá...a dovolila i nám dětem,abychom jí říkali Cyrilka...opravdu jsme k ní chodili kupovat noviny...a občas nám dala i něco na přilepšenou...taková babička z pohádky to byla...
A jen opravím...cukrář nebyl Ručák,ale pan Ročák...a do kostela Cyrilka chodila opravdu často...