Bratrské pouto
Povídka od:
Martina Mátlová
Z knihy:
Nejkrásnější dárek
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (4)
Přidat komentář
(SPOILER) "Mít se na co těšit" jako na cinknutí telefonu, na slova, na konverzaci, na úsměv. Nejen na to, že mi někdo podá pití. Pomůže na toaletu... přes pět let jsem osobně pracovala jako pečovatelka a starala se o lidi, kteří se nemohli starat o sebe. Jejich pocity jsem slyšela milionkrát a milionkrát jsem vymýšlela, jak naplnit jejich den. Jak udělat to, aby se měli na co těšit. Lidé totiž umírají na smutek, na to, že vzdají život. Tedy Marek - to jak k němu přistupuje mladší sestřička - je tak přirozené - dítě nevnímá bratra jinak, nekouká na něj skrz prsty a je jí fuk, že je "ležák". Děti jsou v tomhle směru prostě úžasné. Za mě vážně milé překvapení a osobní vzpomínka na všechny mé klienty, kterým život zachraňoval úsměv a pocit, že ma jí za čím a proč vstávat z postele. Děkuji a vskutku doporučuji přečíst.
Martina dokázala napsat jednu z nejsmutnějších povídek v téhle knize mám takový pocit. Byla ohromně smutná, skvělá a tak… citlivě napsaná. Ale ten závěr. Tesat do kamene! Děkuji! Opravdu děkuji, že jsem si mohla přečíst další skvost z truhly literárních skvostů!
Tahle povídka byla neskuteční emoční masakr. Sice preferuju feel-good žánr, nicméně tenhle námět byl tak nečekaný a originální, že jsem nestačila zírat. A na to, že je to autorčina prvotina? Wow!
Příběh o 3 sourozencích, především tedy o Markovi a Adamovi, byl jedním z nejlepších příběhů v knížce. Z příběhu prýštilo tolik emoci. A přesto to bylo podáno s citem a přiměřeně tématu. Rozhodně doporučuji, povídka se mi moc líbila.