Anděl Dormidon
Povídka od:
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Z knihy:
Bič boží
Byl jeden hloupý anděl a jmenoval se Dormidon.
Všichni andělé, jak známo povstali z Božího dechu. Pánbůh vydechl - anděl, vydechl podruhé - další. Ale tentokrát bylo ošklivé počasí, Pánbůh kýchl - i vyletěl anděl při tom kýchnutí, ale takový moc divný. Huba jako struhadlo, oči u šly každé jinam a na levé ruce na malíku prstýnek s ametystem. No copak se to na anděla hodí? A co se díla týče, pokaždé všecko odflákl, jen aby už to měl z krku. A potom se svalil a chrněl. A tak ho na nebi trpěli spíš jenom z milosti.
(Napsáno 1916)
Originální název:
Rok vydání originálu: 1916
Ангел Дормидон (Angel Dormidon)
Rok vydání originálu: 1916
Mrazivá "pohádka" o tom, jak že hloupý a líný anděl nemůže být nikomu ku prospěchu. Ani sedlákovi, flámovi a větroplachovi, ke kterému ho přidělili.
---
"Byl jeden hloupý anděl a jmenoval se Dormidon.
Všichni andělé, jak známo povstali z Božího dechu. Pánbůh vydechl - anděl, vydechl podruhé - další. Ale tentokrát bylo ošklivé počasí, Pánbůh kýchl - i vyletěl anděl při tom kýchnutí, ale takový moc divný. Huba jako struhadlo, oči u šly každé jinam a na levé ruce na malíku prstýnek s ametystem. No copak se to na anděla hodí? A co se díla týče, pokaždé všecko odflákl, jen aby už to měl z krku. A potom se svalil a chrněl. A tak ho na nebi trpěli spíš jenom z milosti."