Muk, ze života sněžného zajíce podobné

Muk je hrdina naší knížky, sněžný zajíc, který se narodil ve skalní trhlině, vysoko v Alpách, když na východě začal doutnat úzký pruh záře, rozpouštějící sametovou modř horské jarní noci. Pyšné hvězdy protěže, jež v mohutném trsu zdobily vchod rodného doupěte, byly prvními květy, s nimiž se Muk seznámil na cestě do světa. Bezpočtu výzkumných cest, plných nebezpečí a dobrodružství, následovalo. Tu polekal Muka po zemi přebíhající chvějivý stín borovice, tu zase jej postrašilo zapištění strýčka sviště, který vypravoval nějaký klípek tetce, sněžné slepičce. Palouk, posypaný zářící žlutí pryskyřníků, modré stíny jaterníků, světlé kalichy krokusů něžných barev, bystřina, která divoce bouří, hučí a hřmí, perleťová duha nad každým zlomem praménku, jenž se řítí se skály, a kořenné bylinky líbezných horských luk, které se mu zdají velikým, báječným hřištěm, to jsou další kapitoly Mukova mládí. Útok orla, který se přiblížil klikatým letem právě ve chvíli, kdy Muk ve hře se svými sourozenci zapomínal na všechno kolem, jej poučil, že patřiti k pronásledovaným je losem a osudem zajíců. Ještě toho večera se vydává na cestu z nebezpečného revíru a zahajuje samostatný život.... celý text