petazl oblíbené citáty

„ Život přede mnou leží jako široká pláň a jedna cesta znamená vzdát se všech ostatních cest. Pokud se ptám na Boží vůli, Bůh, podle mé zkušenosti, vždycky mlčí a nechá mě, abych na svých rozhodnutích vyrostl.“
— Marek Vácha

„ Jsem velkým přítelem učení se básniček nazpaměť a biflování únavných telefonních seznamů. Jenom tak se totiž v hlavě mohou nečekané věci spojit ve správnou chvíli a člověk vymyslí něco nového. Představa, že není třeba se tolik učit, neboť vše je na internetu, je iluze líných.“
— Marek Vácha

„ Vždycky mějte na paměti, že tentýž dav, který jásá při vaší korunovaci, bude stejně jásat při vaší popravě.“
— Terry Pratchett

„ Muž ve vězení je tragický, zajatý, ponížený lev, plačící hluboko uvnitř. Žena se stane malým, vzteklým hlodavcem, lasicí či kunou, která se hned začne podhryzávat a podhrabávat ven a ještě svolává ostatní lasice a kuny, aby se podhryzávaly a podhrabávaly s ní. (Byly jsme tam taky, str. 25)“
— Dagmar Šimková

„ Když je muži vyražen meč z ruky, zaváhá, zděšen, co dál. Žena mrští kamenem, a když není po ruce, popadne kobylinec, a když ani ten není v dosahu, aspoň od srdce plivne nepříteli do oka. Zdá se, že muži nesou zajetí a ponížení hůž než ženy, snad proto, že od dávnověku jim byly přisouzeny vlastnosti heroické, které je těžké prokazovat každý den. Jednorázová statečnost je snazší než každodenní stokrát nic, které umořilo osla. (Byly jsme tam taky, str. 25-26)“
— Dagmar Šimková

„ Že většina z nás přežila se zdravým rozumem, bylo podmíněno především tím, že jsme byly ženy. Ne proto, že by byly ženy měly lehčí podmínky, jak si často přejí věřit lidé nezúčastnění, zvyklí jakžtakž přijmout surovosti páchané na silnějším pohlaví, utěšující se sebepřesvědčováním, že něco takového by ženě přece nikdo neudělal. Ve vězení není rozdílů, když jde o násilí. Rozdíl je jen v tom, že že na je celým svým ústrojím docela jiná než muž, nejen fyzicky, ale především svou vnitřní podstatou. Má nějak silněji vyvinutý instinkt přežití. Ať je kdekoliv, začne si budovat své vlastní prostředí, ví, jak na to, snáší na nové hnízdo, věčně načepýřená a připravená rvát se s malými a velkými protivenstvími. (Byly jsme tam taky, str. 25)“
— Dagmar Šimková