Hubikova oblíbené citáty

„ Spletl jsem se. Neměli bysme se od sebe držet dál. Nemůžeme se od sebe držet dál. To oba moc dobře víme. - Reed (Prokletý princ)“
— Erin Watt

„ .....protože ona je moje budoucnost. Je moje ocel, můj oheň, moje spása. Je moje všechno. - Reed (Palác lží)“
— Erin Watt

„ Je jasný, že o tom se mnou nechce mluvit. Jenže ten filtr mezi mým mozkem a pusou zas nefunguje. Vlastně nefunguje skoro nikdy. - Easton (Padlý dědic)“
— Erin Watt

„ Rodinu plnou velkých a silných kluků, kteří jsou svým blízkým naprosto oddaní. Kteří milují tělem i duší. Kteří bojují za to, co je podle nich správné a dobré a za co podle nich stojí bojovat. - Hartley (Prohnilé království)“
— Erin Watt

„ Jestli je tohle všechno, co kdy od života dostaneme, tak si to vezmeme. (Stella, Pět kroků od sebe)“
— Rachael Lippincott

„ Jestli mám umřít, chci nejdřív začít žít. (Will, Pět kroků od sebe)“
— Rachael Lippincott

„ Nemysli na to, co všechno můžeš ztratit. Mysli na to, co všechno tím získáš. (Will, Pět kroků od sebe)“
— Rachael Lippincott

„ Zlomené srdce je srdce, které někdo miloval.“
— Tanja Voosen

„ Všichni se totiž za láskou honili jako posedlí. Jako by to byl nějaký sport nebo jim za hlavou neviditelné hodinky odtikávaly čas, který zbýval do chvíle, než jejich nevyužité pocity zvadnou a uschnou.“
— Tanja Voosen

„ Někdy člověk musel myslet jan na sebe, aby se zachránil.“
— Tanja Voosen

„ Jako by mi někdo vysál z těla kus štěstí a odeslal ho někam do nenávratna. Zůstala jsem se svým zlomeným srdcem sama a cítila se opuštěná a ztracená.“
— Tanja Voosen

„ Jak dým je láska, rozplynulývzdech. Tam, kde je šťastna, šlehá v plamenech, a oklamána tone v moři slz.“
— William Shakespeare

„ Kdo neutrpěl žádnou ránu, ten se jizvám vysmívá.“
— William Shakespeare

„ Jsi úplně stejná jako tvoje sestřenice. Přenesu vás o stovky let v čase, nenávratně přepíšu historii a vy si myslíte, že nezvládnu tak jednoduchý trik.“
— Rachel Harris

„ Někdy byla malá a nepravděpodobná naděje lepší než žádná. (Devadesátkrát jinak)“
— Eric Walters

„ Pokoušela jsem se něco říct a Ella taky, ale ani jedna z nás nezvládla nic vyslovit. Možná nejlepší přátelství někdy slova nepotřebuje. (Devadesátkrát jinak)“
— Eric Walters

„ Právě teď to ale nebylo zápěstí, co mě bolelo nejvíc. (Devadesátkrát jinak)“
— Eric Walters

„ Některé věci nezmění ani sebevětší starosti, žádný pokus o kontrolu, žádná naděje na předvídatelnost. Prostě se stanou. Kontrola je jenom iluze. A já jsem se učila se k ní tak zoufale neupínat. (Devadesátkrát jinak)“
— Eric Walters

„ Bát se, být nejistý nebo mít pochybnosti neznamená, že by člověk nemohl nebo neměl nic dělat. (Devadesátkrát jinak)“
— Eric Walters

„ Svatby mají být o žití šťastně až do smrti a k tomu štěstí patří i to, že nikdo neví, co budoucnost přinese. Skoro zaručeně je to směs dobrého a špatného, radosti a smutku. Jak se to říká ve svatebním slibu? V bohatství i v chudobě, ve zdraví i v nemoci, dokud nás smrt nerozdělí. A smrt přijde. Nakonec pro každého. Pro některé dřív.“
— Eric Walters

„ "Nechceš na mě doufám zkoušet to staré ohrané problém není v tobě, ale ve mně, že ně?" "To ne," odpověděl a zavrtěl hlavou "Je rozhodně v tobě."- Devadesátkrát jinak“
— Eric Walters

„ Že je moje a vždycky byla. Od chvíle, co jsme se potkali, byla moje a já její. Dlouho jsem tomu vzdoroval, ale s tím teď končím. - Reed (Prokletý princ)“
— Erin Watt

„ Potřebuju tu posily a hned. Mám tu pět rozzuřených Royalů. (Palác lží)“
— Erin Watt

„ Jsem Royal, zlato. Neutíkám. Bojuju. - Reed (Palác lží)“
— Erin Watt

„ Má s sebou někdo lucernu? – Jasně, ty pitomče, a taky mám v kase čtyřchodovej oběd. (Plešatec; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Proč řvete? Všichni jste věděli, že to tak dopadne. Co by tu to děcko asi jedlo, vši? Jste idioti. Teď to malý vyhoďte ven, beztak je mu takhle líp. Až zhebnu já, tak mě radši snězte, jestli tak moc chcete přežít. - Už drž hubu! Jestli toho nenecháš, dědku, tak ti vytrhnu jazyk. Vážně. Sověti budou proti mně miláčci. Staráš se jen sám o sebe. Až Němci vykopnou Sověty z Litvy, necháme tě tu na kolejích, abysme se s tebou už nemuseli otravovat. (Plešatec a Andrius; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Lino. Nedívej se….Lino, podívej se na mě. (Andrius; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Tady jsi. Kdepak ses loudala? – Škoda že nejsem mrtvá, co? – Ty máš ale náladu. - Copak jste jediný, kdo může mít špatnou náladu? Už mě to nebaví, jak na nás NKVD pořád tlačí. - Ale prosím tebe. Je jim jedno, jestli podepíšeme. Vážně si myslíš, že potřebují naše svolení, náš podpis, aby s námi mohli dělat to, co dělají? – (Andrius a Lina; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Ne že ji hned celou vykouříš. – Neboj. (Andrius a Lina, V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek. (V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ A my se uvidíme….Podívej se na mě. Uvidíme se. Mysli na to. Mysli na mě a na to, že ti donesu tvoje kresby. Představuj si to, protože to tak bude. Uvidíme se. (Andrius; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Dávej si pozor, s kým mluvíš. Měj se pořád na pozoru, ano? – Já nechci pryč. – Já taky nechci, abys odjela. – Andriusi, musíme se vrátit domů. – Já vím. Vrátíme se. (Andrius a Lina; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Třeba je to všechno nějaká chyba. (paní Rimasová; V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili. (Sůl moře - poznámka autorky)“
— Ruta Sepetys

„ Historie nás rozděluje, ale skrz čtení se můžeme sejít v příběhu, studiu a vzpomínání. Knihy nás spojují v celosvětovou komunitu čtenářů, a co je ještě důležitější, v celosvětové společenství lidí toužících poučit se z minulosti. (Sůl moře - poznámka autorky)“
— Ruta Sepetys

„ ... Chtěl jsem jen říct, že tu proti sobě stojí dva ďáblové a oba chtějí vládnout peklu.. - v šedých tónech“
— Ruta Sepetys

„ : Otázky plešatého muže mi nedaly spát, musela jsem o nich pořád přemýšlet. Je těžší umřít, nebo být ten, kdo přežil? Bylo mi šestnáct, sirotek na Sibiři, ale tohle jsem věděla. Zrovna o tomhle jsem nikdy nepochybovala. Chtěla jsem žít. Chtěla jsem vidět brášku dospět. Chtěla jsem znovu vidět Litvu. Chtěla jsem vidět Joanu. Chtěla jsem si přivonět ke konvalinkám pod oknem. Chtěla jsem malovat venku na louce. Chtěla jsem vidět Andriuse s mými kresbami. Odsud ze Sibiře mohly vzejít jen dvě věci. Úspěch, tedy přežití, nebo neúspěch, smrt. Chtěla jsem žít. Chtěla jsem přežít. (V šedých tónech)“
— Ruta Sepetys

„ Když budeš všímavá, nebudeš se muset vyptávat.“
— Ruta Sepetys

„ Šli jsme ruku v ruce, oba mlčky. Zpomalila jsem. „Andriusi, já… mám strach.“ Zastavil a obrátil se ke mně. „Ne, neboj se. Nic jim nedávej, Lino, ani svůj strach.“ (V šedých tónech, s. 199)“
— Ruta Sepetys