Zemřela polská básnířka a nobelistka Szymborská

novinky

03.02.2012 / Dan
Zemřela polská básnířka a nobelistka Szymborská

Varšava - Ve věku 88 let zemřela ve středu polská básnířka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Wislawa Szymborská. Nobelův výbor ji v roce 1996 ve svém rozhodnutí nazval "Mozartem poezie", ženou, jež spojuje eleganci jazyka s "Beethovenovou zběsilostí" a která vážné věci nahlíží s jemným humorem. Kromě psaní básní se věnovala i psaní esejů a literárních kritik a také překládala z francouzštiny.

Těžká kuřačka skonala na rakovinu plic. Úmrtí oznámil její tajemník Michal Rusinek, podle něhož zemřela "pokojně ve spánku". Szymborská žila v Krakově na jihu Polska.

Zatímco v Polsku byla její tvorba dlouhodobě oceňovaná a Szymborská patřila k nejoblíbenějším básníkům, světově proslulou se stala až díky Nobelově ceně za literaturu. Podle poroty se jí prestižní ocenění dostalo za "poezii, která s ironickou precizností umožňuje, aby se historický a biologický kontext dostal na světlo ve fragmentech lidské reality". Před Szymborskou dostali Nobelovu cenu za literaturu tři Poláci - Henryk Sienkiewicz, Wladyslaw Stanislaw Reymont a Czeslaw Milosz.

Podle kritiků byla ve svých zdánlivě jednoduchých verších Szymborská politická i hravá. Lásku a smrt dovedla reflektovat na zdánlivě obyčejných věcech jako cibule nebo kočka jdoucí do prázdného bytu. Literární kritici ji označovali za autorku meditativní, filozoficko-intelektuální poezie, která spojuje hlubokou morální reflexi a filozofický pohled s poetickou lyrikou.

Szymborská se narodila 2. července 1923, ale již v osmi letech se s rodiči přestěhovala do Krakova, který ji okouzlil natolik, že v něm prožila celý život. Po studiích polonistiky a literatury na zdejší Jagellonské univerzitě (1945-48) nastoupila ve svých 29 letech do redakce literárního týdeníku Życie literacke, kde strávila následujících 30 let.

První básně začala Szymborská uveřejňovat ihned po skončení druhé světové války (Hledám slova, 1945). V té době byla také krátce provdaná za básníka Adama Wlodka, od konce 60. let žila s romanopiscem Kornelem Filipowiczem. Již její debutová sbírka Proto žijeme z roku 1952 naznačila, že nebude tradiční autorkou ženské lyriky. V linii citově diskrétní, a přitom intelektuální poezie, pokračovala i ve sbírce Otázky kladené sobě o dva roky na to. Později se ovšem těchto dvou sbírek z období "socialistického realismu" zřekla.

Svoji bohatou jazykovou kulturu s množstvím metafor, přívlastků, ale i humoru, parodie či grotesky prokázala i v dalších sbírkách jako Sůl (1962), Sto radostí (1967), Každý případ (1972) či Lidé na mostě (1986). Ve sbírce Volání k Yettimu (1957) šifrovaně přirovnává kremelského vládce Josifa Stalina k sněžnému muži. Čeští čtenáři mohli Szymborskou poznat ve výborech Sůl, V Hérakleitově řece, v antologii Konec a počátek anebo v souboru Okamžik.Dvojtečka.Tady.

Její poslední sbírka je z roku 2007 a nese název Láska šťastlivá a jiné verše". Szymborská se kromě poezie věnovala literární kritice a překladatelství, zejména z francouzštiny. V 80. letech přispívala pod pseudonymem Stanczykowna do polského samizdatového časopisu Arka a také do revue Kultura, který vycházel v Paříži.

Její poezie byla přeložena do mnoha evropských jazyků a také do arabštiny, hebrejštiny, japonštiny a čínštiny.

Wislawa Szymborská byla nositelkou mnoha cen polských (nejvyššího polského státního vyznamenání Řádu bílého orla z roku 2011, krakovské ceny z roku 1954 či státní ceny z roku 1963), ale i mezinárodních (Goetheova cena z roku 1991, Herderova z roku 1995 a cena polského PEN klubu z roku 1996). Navíc byla čestnou doktorkou Poznaňské univerzity Adama Mickiewicze.

Zdroj: Aktuálně.cz

Komentáře (1)

Stammel
08.02.2012

Ach jo, "trefilo" se to zrovna do doby, kdy její poezii hodně prožívám. Děkuji, paní Wislawo.