CheG
komentáře u částí děl
Borges v povídce mj. píše: "„Patrně nelze hovořit o oné karibské republice a nebýt, třebas jen zdáli, zasažen odleskem monumentálního stylu jejího nejslavnějšího dějepisce Josefa Korzeniowského; avšak v mém případě jde o jiný důvod.“
Zmínka o Korzeniowském je vlastně takovou fabulativní hříčkou. Dějepiscem Korzeniowskim totiž Borges nemyslí žádného historika, nýbrž slavného anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada, jehož původní (občanské) jméno bylo právě Josef Korzeniowski a jehož nejslavnějším dílem je novela Srdce temnoty (jejíž děj se mj. stal námětem slavného filmu Apokalypsa (1979) Francise Forda Coppoly). Conrad-Korzeniowski v mládí sloužil jako námořník na anglických lodích, plujících do Karibiku a do Afriky a odtud také čerpal náměty pro řadu svých knih. Slavné Srdce temnoty přeložil do češtiny Jan Zábrana.
Že má Borges na mysli skutečně Josepha Conrada vyplyne v jeho příběhu Guayaquil na povrch později, když do příběhu zapojuje město Sulaco. To je přitom fiktivní název města, které se objevuje v románu Nostromo, jehož autorem je právě Joseph Conrad. Román podle Wikipedie líčí osud italského námořníka, který si získá důvěru anglických kolonizátorů fiktivní jihoamerické republiky a zmocní se velkého pokladu, který měl ukrýt před povstalci. Milostný vztah k sestře vlastní snoubenky se však stane příčinou jeho tragické smrti. Kromě četných psychologických a dobrodružných zápletek zobrazuje román tísnivé sociální a politické poměry v malém státě jižní Ameriky, zmítaném občanskými válkami a kapitálovými machinacemi evropských i severoamerických investorů.
Borges o této povídce, již dedikoval H.P. Lovecraftovi, napsal: „Osud, jenž je podle pověsti nevyzpytatelný, mě nenechal na pokoji, dokud nespáchám posmrtnou povídku H.P. Lovecrafta, o němž jsem se vždy domníval, že nedobrovolně paroduje Poea. Nakonec jsem podlehl...“
Howard Phillips Lovecraft (1890 – 1937) – americký spisovatel a básník, věnující se především tvorbě v oblasti fantasy, science-fiction a hororu, přičemž všechny tři žánry často kombinoval v jeden. Proslavil se především svými povídkami pojednávajícími o mýtu Cthulhu. Zemřel v chudobě a zapomnění, ale jeho přátelé začali později jeho dílo soustavně vydávat a díky tomu se stal jedním z nejvlivnějších hororových autorů 20. století.
Sám Borges o svém příběhu Kongres poznamenal: "Temný začátek chce napodobit začátky Kafkových próz; konec se snaží, dozajista marně, dosáhnout extází Chestertonových či Bunyanových. Vpletl jsem do něho, jak je mým zvykem, autobiografické rysy."
Borgesova skoro by se řeklo až „levičácká“ povídka, mému vlastnímu světonázoru ale velmi blízká a sympatická. Otázka je, zda Borges tomu příběhu právě takové vyznění dal záměrně...Možná by se Kongres dal totiž vyložit ještě jedním způsobem: jako určitý výsměch, definice pošetilství a naivity na obou stranách barikády, tedy jak u hrabivých materialistů, tak stejně tak povznášejících se idealistů...Těžko říct.