ZuzkaS.621 komentáře u knih

Mám zrovna zoufale málo času na čtení, ale na tuhle knížku jsem se tak těšila, že rozhodně stálo za to si pro ni prostor udělat. Trvalo mi stránku a půl, než jsem se naladila a pak už jsem se dostala do takového toho módu, že nebýt v téhle situaci, čtu až do rána. Prostě se mi nechtělo od ní odtrhnout :-) Přestávky jsem ale dělat musela, protože tolik volného času v kuse prostě nemám a bylo to ještě lepší - mezi čtením jsem měla prostor o příběhu přemýšlet, dokonce se mi o něm často zdálo :-) A stal se mi takový ten stav, kdy se během čtení na knížku tolik naladím, že i během přemýšlení začnu místo svojí běžné mluvy zařazovat vzletná slova, která normálně nepoužívám. Hodně mě bavily slovní hříčky (např. zatracený ztracený kufr nebo tričko sahající do půli půlek). Oboustranné ilustrace považuju za úplně geniální. Já jsem si v tom našla, že Jakub se díval na svoje stíny. Vlastně ani nevím, jestli to tak bylo myšlený, ale to je právě to nejlepší, že si tam najde každý to svoje. Stejně tak v příběhu - tam mě hodně zaujalo pojetí pláče jako projevu síly a odvahy, to byla fakt boží pasáž včetně narážky na výchovu. S knížkami a filmy to mívám tak, že buď dočtu/odcházím z kina a jako dobrý, hezky jsem se odreagovala, ale už o tom ani nepřemýšlím. A pak je druhý druh a to jsou příběhy, o kterých přemýšlím ještě dlouho a pak se k nim i vracím. Ty pro mě maj takovou přidanou hodnotu a Tvůrčí restart byl určitě ten druhej případ :-)

3 11.11.2020