Absolutní katastrofa. Beze sporu jedna z nejhorších knih vůbec.
V komentářích zde mnohokrát zaznělo, že kniha je určena holčičkám ve věku 10 až 15 let a že těm se také zaručeně musí líbit. Chci upozornit na to, že rozhodně nemusí. Knihu jsem přečetla (lituji toho do dnes), když mi bylo 13, a nenáviděla jsem ji od začátku do konce.
Autorkou vymyšlený svět je absolutně nezajímavý - de facto moderní doba, kde mají místo mobilů a podobných zařízení magická udělátka, která však plní absolutně stejnou funkci (předpokládám, že spisovatelka si nic originálnějšího vymyslet nedokázala).
Dialogy jsou povrchní, plytké a místy až vyloženě stupidní. S dějem to není o nic lepší. Ano, na konci se čtenář dočká jakéhosi 'zvratu', ale ten by byl uspokojícím maximálně tak u povídky kratšího rozsahu nikoli u knihy. Takhle totiž autorce zbylo hodně volného prostoru, který neměla čím zaplnit. V podstatě celá kniha je jen vatou. Zprostředkovaně se dozvídáme o bežném každodenním životě nudné náctileté slečny, která je speciální jen tím, že je zamilována do dvakrát tak staršího muže.
Celá kniha působí, jakoby se autorka prostě potřebovala vypsat ze svých tužeb. Vzhledem k tomu, o jaké tužby jde, je asi lepší, že o nich pouze psala (tedy alespoň doufejme). Ale to rozhodně neznamená, že něco takového mělo být kdy vydáno.
Označovat tuto knihu za fantasy je urážkou skvělého žánru, jedná se totiž o ukázkový případ romantické slátaniny bez hlavy a paty. A ta s dobrým fantasy nebude mít nic společného, ani když mobil překřtíme na krystalku.
Kniha mi přišla vemi nudná. Některé pasáže byly rozvleklé a až nepotřebně popisné vzhledem k tomu, že se v nich nic moc nedělo. Hlavní zápletka byla až příliš jednoduchá - boj dobra proti zlu. Nemastné, neslané, nezajímavé.
Oproti minulému dílu ubylo akčních scén, čímž se výrazně zlepšila i kvalita. Šifry jsou zajímavé, ale autor si mohl odpustit románek mezi hlavními postavami.
Šifry jsou sice zajímavé, ale akční scény až trochu moc přitažené za vlasy. Boj Langdona s profesionálním zabijákem nebo skok z vrtulníku (samozřejmě bez padáku jak jinak) si autor mohl odpustit a kniha by se stala výrazně lepší.
Skvělý začátek a naprosto úžasný konec. Ale prostředk na mě působil nudně. I scény, které měly potenciál být napínavé, mi vlastně přišly hrozně nezáživně napsané. Velkým bonusem pro mě osobně byly pasáže s baronem Harkonenem.
Kniha je ve všem podobná té předchozí. Autor pokračuje v podobném stylu. Stejně jako minulý díl je i tento velmi zdařilý a čtivý. Svým způsobem velmi originální povídky, které mě uchvátily svou odlišností od stereotypních fantasy.
Strašně se mi líbilo, že většina povídek byla hořkosladká. Rokhormovy činy, ač vždy dělané s dobrým úmyslem, neměly vždy zrovna ten kýžený efekt. Díky tomu mi přišlo, že Rokhorm je příjemným osvěžením mezi stereotypními hrdiny fantasy knih. Velmi mě zaujalo, jak v tomto světě funguje magie, a vyhovovala mi i poněkud pochmurná atmosféra povídek.
Příjemné fantasy s referencemi na DnD, které potěší každého fanouška filmu Dungeons and dragons: čest zlodějů. Děj byl sice trochu slabší, ale jako někdo, kdo už má za sebou hezkou řádku sessions, jsem si knihu užila. Přišlo mi, že se vlastně jedná o takovou milou poctu.
Hlavní postavy byly slabé a nesympatické. Děj nic moc a odhalení ohledně elfích relikvií kazilo dosavadní koncept světa. První díl série byl skvělý, ale měl zůstat samostatně. Druhá ani třetí kniha se už neměla stát.
Asi prvně, co elfové nejsou prezentováni jako oslniví, ušlechtilí a moudří. Právě naopak, jsou to zvrhlé sadistické stvůry. Tato změna je celkem osvěžující.
Musím si určitě přečíst Sen noci Svatojánské, abych mohla příběh ještě více ocenit.
Po této knize jsem začala mít ráda želvy. Člověk k nim začne pro jistotu cítit respekt. Bruta je skvělý. Taky bych chtěla, aby mou první vzpomínkou byla - tma, pak ostré světlo a to, jak mě někdo plácl po zádech. Přítomnost kvizice a rozebírání náboženství dělalo příběh vážnějším a nechávalo prostor i pro zamyšlení.
Neuvěřitelně čtivé a zábavné. Odkazy na pohádky fungují v knížkách vždycky skvěle. Lehké nastínění otázky - co je dobré a co zlé?
Stařenčina 'cizozemština' je přinejmenším úsměvná a její dopisy domů bezesporu pobaví.
Ke čtení se silně doporučuje dát si dýňový koláč. :D
Smrť je skvělý jako vždy. Členové klubu nového počátku a paní Bochánková přidávají své. I když musím přiznat, že mi dějová linka odehrávající se v Ankh-Morporku přišla lehce přitažená za vlasy.
Nejlepší ale je, že se konečně objevuje Krysí smrť. :)
