Vavřín
komentáře u knih
Monology
Milan Kundera
Monology, mám doma jedno kolibří vydání, útlá sbírka předního autora modernismu, pozdějšího emigranta, kterého si dnes dovolí brát na paškál leckterý politik či člověk, který sice hodně ví, méně však ale o poezii. A k té bych se i vrátil. Monology jsou přímým dokladem toho, že zde nebyli jen básníci všedního dne v čele s Janem Zábranou nebo poezie nezřídka překypující neologismy Vladimíra Holana, ale i civilnější a srozumitelnějši, ovšem tím nesnižuji předchozí zmíněné básníky, ale na této sbírce je krásné to, že se nesnaží čtenáři něco dokazovat, jedná se o čistou, až eufemistickou podobu poezie druhé poloviny 50. let. Obsah vítězí a duše básníka, ba jeho srdce plesá.
Hitler a Stalin – paralelní životopisy
Alan Bullock
Tahle kniha mne provázela koncem deváté třídy na základce a musím říct, že díky učiteli češtiny a literatury, který mne od osmé třídy tak trochu vedl a dalo by se říci, že šlo o pajdotropa a vášnivého čtenáře, i on mi doporučil tuto knihu, když jsem se začal více věnovat tématice Třetí říše, Volksdeutsche a celkově historii druhé světové války. Tato publikace lze nazírat prismatem dnešní doby, historiků i širší veřejnosti a řekl bych, že paralelní prolínání obou tyranů, věnující se začátkům, mám takový pocit, že je zde i zmínka o Freikorps, předtím trochu historie německého válečnictví, což je důležitým prvkem, nicméně, nejdůležitější je, uvědomit si, že kniha také důkladně mapuje vliv na poválečnou Evropu a celkové charaktery obou neblaze proslulých postav. Velmi zajímavé čtení. Nutno číst s přestávkami a popřípadě si dělat poznámky, informativnost je zde opravdu klíčovým aspektem celé knihy, a přesto se nejedná o strohé a nudné čtení, které u jiných publikací v sekci literatury faktu, můžeme objevit.