strougy komentáře u knih

Čtivá kombinace impresionistických črt a deníkových záznamů, jež se spíše než na morální reflexi autorova jednání za války věnují tématu osamocení starého člověka tak těžce odloučeného od veškerého okolního světa jako byl Hamsun v té době. Sic doslov určité pasáže zpětně zproblematizoval, stejně se pořád jedná o velice zajímavé dílo. Pokud takové knihy píší lidé s trvale oslabenými duševními schopnostmi, pak by měla být jejich tvorba publikována častěji!

5 30.11.-0001

Kapitoly věnované historickému vývoji ideje vlastnictví či srovnání postoje k vlastnictví v Anglii a Rusku v dějinách jsou bezesporu zajímavé a zdály by se i podnětné, což říkám bez ohledu na svůj odpor k představě dějin determinovaných jednou veličinou, problém ovšem nastane v poslední kapitole věnované vlastnictví ve 20.století. Zde se kniha původně se tvářící jako historická studie mění v čistě politický pamflet prezentující autorovy názory na současnou podobu státu, což najednou zcela mění ráz knihy. Navíc díky používání příkladů z předchozích kapitol pro podporu svých tezí ztrácí historická část svou věrohodnost a vzbuzuje ve mně podezření, že mnohé závěry vznikly účelovým výběrem faktů (například až příliš jasně vymezené kontrasty mezi oběma srovnávanými státy či mezi Novgorodem a zbytkem Ruska té doby) a tak bych se knihu zdráhal považovat za věrohodnou historickou práci.

2 30.11.-0001

Ač je pochopení spousty pasáží podmíněno znalostí francouzské politické scény 50.let a mnoho myšlenek tak pro dnešní dobu neaktuálních, přesto má díky částem popisujícím pokrytectví intelektuálů či spojitost jejich názorů s aktuální mocí státu cenu knihu číst. A za ukázku toho, že antiamerikanismus patří mezi obvyklou výbavu francouzského intelektuála od konce druhé světové války, díky, pobavilo.

5 30.11.-0001