Kicova
komentáře u knih
Malá sestra
Martina Borger
V pondělí kolem 11. hodiny dopolední jsem si vyzvedla u jednoho pána knihu z druhé ruky a hned cestou domů ji začala číst. Doma jsem udělala jen to, co bylo nutné, úklid jsem vynechala a večer po 23. hodině byla kniha dočtena. Chtěla jsem jít spát, ale několik hodin jsem nedokázala zabrat. Celý tento týden se mi honily hlavou útržky z knihy a začala jsem všechny kolem sebe sledovat a podezírat. Při čtení jsem místy neudržela slzu a když jsem knihu zaklapla, bylo mi zle. Jako už hodně dlouho ne. Takový dopad to nemusí mít na každého, nicméně já bych knihu doporučila jen silným povahám a všechny matky bych raději předem varovala. Protože pak už mi zbyde jen: já jsem vám to říkala...
