gaboš
komentáře u knih
Golemova kletba
Martina Hohenberger
Tato delší povídka by klidně mohla nést titul "Proměna Prokopa Samsy". Narážky na prózu Franze Kafky a Gustava Meyringa nejsou náhodné. Povídka odráží vývoj a proměnu bývalého vojáka Prokopa Samsy. Vnitřní svět hlavního hrdiny (mikrokosmos) je nejprve účinně vykreslen prostřednictvím prostředí (makrokosmos): skrze ponurou atmosféru šumavských lesů a bažin.
Proměna Prokopa Samsy probíhá ve dvou rovinách: vnější (jeho tělo se mění v cosi zlověstného) a vnitřní. Zpočátku se Samsa projevuje jako násilnický ničitel a egoista, hnaný frustrací a nenávistí, později se však, pravděpodobně díky své životní krizi a zážitku blízké smrti (pád do "hluboké díry"), vyvine v člověka schopného se obětovat za druhé. Jedná se o klasický obrat hlavního hrdiny směrem ven. Od hříšníka ke spasiteli. Odpustit a chránit nenáviděného nepřítele, ba dokonce se pro něj obětovat, vyžaduje neobyčejnou lidskou sílu, velikost a odvahu, zcela v duchu křesťanství. Není tedy náhodou, že v textu najdeme několik citátů z Bible.
Prokop Samsa se promění v hrdinskou bytost. Svět mu za to však nepoděkuje. Naopak, svět na něj plive, a dokonce ho pronásleduje. Hrstka lidí ho má ráda, ale mnozí ho nenávidí.
Vnější prostředí (ponurá, deštivá Šumava) funguje nejen jako odraz Samsova vnitřního světa, ale také jako aréna, kde se střetávají univerzální síly. Je to oblast s temnou minulostí starou několik tisíc let a místo plné magie a mýtů. Text zmiňuje "židovské kletby a mystiku, keltskou magii a staré pohanské rituály".
Šumava je vykreslena jako dějiště historických krutostí a nespravedlností: "obě světové války, vyhnání českých Němců, železná opona a střelba do zad".
Na druhou stranu text popisuje Šumavu také přátelsky, jako místo plné vzpomínek na časy, kdy: „na horských dvorcích žili vedle sebe šumavští horalé – Češi, Němci a Židé – a snažili se ze skalnaté půdy vydobýt živobytí pro sebe a své rodiny“.
Povídka je plná dvojznačností. Prokop Samsa spadne do jílové jámy uprostřed bažiny, poblíž Stromu života, což není nic jiného než narážka na krutou minulost Šumavy. To ale není vše. Samsa zůstává uvězněn v jámě a hrozí, že v ní utone (v červené hlíně minulosti, která ještě nebyla dostatečně zpracována!). To představuje zlom, kdy je Samsa vydán na milost a nemilost machinacím vesmírných sil, nestane se však jejich loutkou.
Podle informací z webové stránky autorky se povídka umístila v roce 2017 ve finále literární soutěže Daidalos, v dubnu 2018 vyšla v časopise XB-1 a teprve v roce 2022 byla vydána jako e-kniha. Hohenbergerová přitom zasadila děj povídky na počátek dvacátých let tohoto století. Text působí jako podivuhodná predikce toho, co se nyní skutečně děje. A musím se přiznat, že mi při čtení občas naskočila husí kůže.
Text je založen na promyšlené dějové konstrukci a je napsán klidným stylem. Nechybí mu napětí vzhledem k Samsově psychickému rozpoložení a k hrozící epidemií a celosvětové krizi. Hloubku prózy provází silná symbolika: červená hlína, krev, kostlivci, pramenitá voda Vltavy, golem, truchlící příroda, Strom života atd.
Golemova kletba má rozhodně potenciál zaujmout čtenáře a zaslouží si 5 hvězdiček.
