Fearn komentáře u knih

Příběh psaný formou dopisů, které do poradny časopisu píše čtrnáctiletá Gilly a svěřuje se svými problémy jako malá prsa, rozhádaní rodiče, protivná starší sestra Rosalee a hlavně šílená a ochromující platonická láska k Jonatanu O'Neilovi, nejkrásnějšímu klukovi ve škole. Knížku jsem četla poprvé zhruba ve věku hlavní hrdinky a když jsem se nedávno probírala zbožím v internetovém antikvariátu a narazila na ní, musela jsem si jí objednat a znovu přečíst :) A teď mi přišla snad ještě vtipnější než tenkrát. Překvapuje mě, že jí zná tak málo lidí.

"Úplně jsem zapomněla na to sako, a tak to byl trochu šok, když se Rosalee dva dni po tom mejdanu hrabala ve velkým igelitovým pytli a vytáhla odtud něco, co vypadalo jako zmuchlaný ubrus po nějaké zvlášť nechutně upatlané večeři. "PANEBOŽE!" zachroptěla, jako by ji mučili, obracela oči ke stropu a kroutila se, jako kdyby měla nějakej záchvat. "Moje sako, moje sako!" Máma s tátou ji museli držet, protože se na mě vrhla s vyceněnými zuby jako nějaké divé zvíře, když útočí na svou oběť. Fakt už jsem si, Alexo, myslela, že je se mnou konec. Naštěstí se mamce podařilo Rosalee uklidnit, když řekla, že budu muset zaplatit za čistírnu, a když to nepůjde vyčistit, tak jí budu muset koupit nový sako za peníze, které jsem dostala k narozeninám. Ale teď je to úplný zázrak, viď, jaký teď mají chemikálie, co s nima můžou vyčistit skoro všechno, dokonce i krev. Tak pro ně trošku dva dny starýho blití nemůže bejt problém, že ne?"

"A pak zničehonic byl všude příšernej smrad, ze kterýho úplně uhníval nos. Bylo to, jako když se smíchá dohromady shnilej tuňák s obsahem všech kanálů a záchodů. Lidi kolem kašlali a prskali a já už jsem se úplně dávila a dusila tím smradem, když vtom jsem si všimla tý věci, co se kroutila Phyllis na klíně a přetékala až na zem. Takový nějaký bublající vodopád kroutících se červů, kteří jí mlaskali dolů po sukni a klouzali po podlaze, aby se mohli vrhnout na další cestující. Vypadalo to, jako by z Phyllis vycházela nějaká provázkovitá smradlavá protoplazma s chapadly. A celá ta prasárna byla obalená jakousi červenou plísní a Phyllis tam celou dobu jen tak seděla a oddaně se na NĚJ šklebila svým žlutozubým úsměvem, jako by se nic nedělo. Pak mi to došlo. Panebože! Zapečené pikantní špagety! Ty zapečené pikantní špagety hnily Phyllis v tašce čtyři dny a vybraly si přesně tuhle chvíli, aby se osvobodily a vrhly se do světa."

1 19.08.2016