EvaŠtefková komentáře u knih

Mockrát děkuji za milé komentáře. Kdysi jsem reportérům řekla, že kdyby tato kniha měla pomoc jednomu jedinému člověku zahodit bolest minulosti, má smysl. A tak se i stalo. Když jsem tuto knihu psala, tak ještě plná bolesti a pohledem malého dítěte. Až po vydání knihy se spustila lavina událostí, kdy jsem byla postavena před to, zahodit iluzi a podívat se tváří v tvář skutečné pravdě. Začala jsem si sama sobě klást otázky, což jsem nedokázala jako malé dítě s láskou vzhlížející k mámě, beroucí ji za Bohyni, slepě ji následující a namlouvajíce si, že ona má vždycky pravdu. To procitnutí ochromujícím způsobem bolelo, ale stálo to za to. Dnes v klidu usínám a ráno se probouzím s pocitem toho, že žiji. Šťastná a usměvavá. Na mé lásce k mámě se nic nezměnilo. Změnilo se akorát to, jak vnímám svoji minulost, jež mě ve výsledku učinila silnou. A dnes? Vážím si života a všech okamžiků a vím, že strůjcem svého štěstí jsem já sama. Život je obrovsky velký dar a záleží jenom na nás, jak s ním naložíme. Zvažovala jsem udělat pokračování této knihy, možná by skutečně stálo za to ukázat, jak se povznést nad bolest. Na závěr jen zopakuji to, co již zde řečeno bylo. Naslouchejme svým dětem...