Elis2014
komentáře u knih
Rapovej deník Lukáše Kouřila
Lukáš Kouřil
Lukáš píše o své cestě životem a pořádání mejdanů.
Na úvod chci říct, že po tom všem se divím, že pořádání pártys nevzdal.
Kniha je psaná hovorovou češtinou, což mě osobně nevadí. Nářečí je totiž i mé, páč i já v Hodoníně nějakou dobu žila a prožila tam velký kus svého dětství a číst o místě, které znám a sledovat, co vše se tam dělo, kdy už jsem byla zase jinde bylo fajn.
Ne ze vším, co Lukáš dělal souhlasím. Nikdoho soudit nebudu, nejsem Bůh. Ruku na srdce, všichni jsme v životě udělali nějakou hloupost, ať už větší nebo menší.
Obdivuji, že se dokázal sbalit a jen tak odjet do cizí země. Tyhle stránky jsem hltala asi nejvíc. Občas jsem si říkala, jestli se Lukáš někdy poučí.
V jedné chvíli mě i zamrazilo, protože vzpomněl tornádo v Hodoníně. Ještě teď si pamatuju, jak jsem se strachem hleděla z okna a čekala, jestli dojde až k nám. (Byla jsem připravená vytáhnout dítě s postýlky a schovat se.) Naštěstí pro nás skončilo pár kilometrů od nás.
A první záběry v televizi mi tenkrát sebraly dech.
Nejhorší byla cesta do Hodonína, kdy jsem přemýšlela, jestli jsem někde špatně neodbočila. Věřte mi, tam kde stával les bylo pusto. Domy zničené. A je fajn, že Lukáš se toho nebál a vrátil se do ČR, aby pomohl lidem spravit příbytky.
Hip hop byl doslova na každé stránce. A pro lidi s tímhle životním stylem je tahle kniha must have.
