Doluciska
komentáře u knih
Hodinky
Veronika Jonešová
Reklama na tuhle knihu na mě pořád vykukovala, tak jsem si ji koupila. Vím, že jde o prvotinu a knihu vydanou vlastním nákladem, což je obdivuhodné, ale zde můj obdiv asi končí. Stylistická úroveň mi připadala místy vyloženě děsná. Příběh asi má být brán jako pohádka, protože nereálnost, naivita a neznalost, jak věci reálně fungují z toho čiší tolik, že mě to spíš rozčilovalo, než abych si u knihy odpočinula. Samuel dobře investuje, pak už nemusí pracovat, jako osamělý muž v pohodě adoptuje děti, s kterými nejsou žádné problémy, je prohlášen za mrtvého, ale dopady to asi žádné nemělo, adopce dítěte z ulice, které si rovnou vzal domů a papíry k němu vyřídil za pár měsíců. Patricie má podobně bezzádrhelový život. Dorazily mě drobnosti jako záměna slova obdivuhodný versus obdivný pohled.
