bajub komentáře u knih

Konečně! Konečně se na české knižní scéně objevilo po delší době něco nového! A navíc velmi zdařilého! Žádná dysfunkční rodina, žádné zničené dětství, žádné temno a ponuro v pohraničí. Nýbrž Praha, rok 1874, dva konkureční nakladatelé a sázka o to, kdo z nich vydá úspěšnější knihu. A nevsadí se o nic menšího než o vlastní domy.

Tohle bylo naprosto skvělé čtení. Naprosto. Kniha nenásilně proplouvá několika žánry - je libo historický román, detektivka či verneovský odkaz? Chcete nahlédnout pod pokličku vzniku knih? Zajímají vás tipy a triky nakladatelů? Možná toužíte i po troše romantiky? Tohle a ještě mnohem víc naleznete v Knize, která byla posypána hvězdným prachem.

Příběh je výborně vystavěný a navzdory tomu, že se v něm prolíná hned několik žánrů, nic v něm nedrhne, naopak vyprávění je svižné, navíc originálně pojaté (autorka dokonce místy vstupuje do děje sama za sebe a komentuje nastálé situace) a nechybí mu vtip ani přirozeně vystupňované napětí.

Mezi postavami je to jeden sympaťák vedle druhého, byť nikdo z nich není dokonalý. Někdy mají slabší chvilku, jindy se zase pevně drží svých zásad, občas se jim něco nedaří, jindy jim přeje štěstí. Obzvlášť se mi líbily postavy žen, které na první pohled působily jako domácí puťky, ovšem za touhle maskou se skrývaly silné a (do jisté míry) nezávislé ženy.

A co opravdu musím vyzdvihnout, je nádherná čeština. Opravdu.

Jestli chcete číst něco nového (troufám si tvrdit, že něco takového u nás doposud nevyšlo), milého, něco, co si na nic nehraje, zkrátka poctivě napsaný román, sáhněte po Knize, kterou posypal hvězdný prach. Věřím, že nebudete litovat.

12 20.11.2023