1T0S_

Příspěvky

Svět na konci časuSvět na konci časuFrederik George Pohl Jr.

Nuda. Čekal jsem pořádné science fiction, to však zabralo maximálně třetinu knihy. Zbytek Pohl z nějakého důvodu věnoval naprosto nudným a zbytečným popisům milostného a osobního života hlavního hrdiny, jimiž zcela zahlušil zbytek děje. Škoda, ten měl potenciál. Samotná postava Wan-Ta je totiž povedená a boj kolonistů o přežití by mohl být něčím neskutečně zajímavým... Tedy kdyby jej autor řešil místo toho, na koho momentálně žárlí hlavní hrdina.

24. ledna


Šprti & frajeřiŠprti & frajeřiKristýna Sněgoňová

Lepší než předchozí dva díly. Konečně se dočkáváme něčeho jiné než přestřelek, jejichž výsledek je předem jasný, a chození z bodu A do bodu B. Přichází prozkoumávání mimozemské lodi s cílem najít klobouk. Jo, stále béčko, ale alespoň je to něco nového. Humor je zde podstatně lepší, situační a ironický, což je změna oproti "haha, napsal jsem sprosté slovo" stylu, který se hodí maximálně tak do družiny... A dle komentářů i na Databázi knih. Není to žádná velká literatura, ale já se tentokrát dobře bavil. Fajná dobrodružná oddechovka říznutá s hororem.

22. ledna


Boží okoBoží okoBarry Eisler

Neskutečně rozporuplná kniha. Na jednu stranu je zde naprosto skvělý motiv. Technothrillerů, které jsou v rámci možností žánru realistické, není zrovna hodně. Autor navíc poskytl zdroje své inspirace, na kterých dále stavěl, takže je zde alespoň věrohodný základ. Na druhou stranu se Eisler bohužel nevyhnul typickým žánrovým klišé, což se projevilo hlavně na nepříliš povedeném konci knihy a místy pofidérním chování některých postav. Těžko říct, no. Super nápad, slušný děj, špatný závěr.

22. ledna


AmandaAmandaKristýna Sněgoňová

Akční, ale bez napětí. Autoři sice provádí postavy jednou nebezpečnou situací za druhou, ale žádné nebezpečí ve skutečnosti nehrozí. Vždy se totiž v pravý čas najde nějaká technologie či schopnost, která hlavní hrdiny jako zázrakem zachrání, ať už se jedná o speciální výzbroj či možnost mluvit se zvířaty. Zkrátka je to jako hrát střílečku (tu tato kniha ze všeho nejvíce připomíná, přesun z bodu A do bodu B, souboj, opakovat), ve které nemůžete zemřít. Ze začátku zabaví, ale postupem času začne spíše nudit.

16. ledna


Rudý přílivRudý přílivJ. Lindsay (pseudonym)

(+ SPOILER) Kdybych věděl, jak tragická (a tím nemyslím "smutná") je série o Billy Knightovi, nekupoval bych si oba díly najednou. Hádám, že cena 29Kč v jednom anonymním internetovém knihkupectví mi mohla být dostatečným varováním...
Jenže já to udělal, a tak jsme tady. Rudý příliv je kombinací nekonečného kňourání hlavního hrdiny, který musí být tím nejotravnějším chlápkem na Floridě, a sbírky klišé z padesátých let minulého století. Příkladem buď finální souboj Billyho Knighta se šamanem a jeho hadem, po jehož přečtení jsem měl chuť na vykonání improvizované lobotomie. Jedna hvězdička za to, že se kniha četla rychle, a tak jsem to měl během chvíle za sebou.

16. ledna


Zničený mužZničený mužAlfred Bester

Skvělé, až se mi nechce věřit, že bylo dílo napsáno začátkem padesátých let. Autorovi rozhodně nemůžu upřít fantazii, samotný koncept a svět Zničeného muže je totiž dosti promyšlený a naprosto originální. Děj je též fajn. Postavy byly slabší, občas jsem měl pocit, že se chovají tak trošku nelogicky, to se ale dalo bez většího problému přejít. Za mě fajn uvítání do starších sci-fi.

16. ledna


IcehengeIcehengeKim Stanley Robinson

Fajn, byť poměrně neobvyklé sci-fi. Icehenge není uceleným románem, spíše třemi dlouhými povídkami, jež na sebe navazují a zabývají se přepisováním historie a smyslem lidské existence. První a třetí část byly čtivé, druhá se trošku vlekla a menší rozsah by jí rozhodně neuškodil. Jinak ale knize není moc co vytknout. Autor píše jednoduše a čtivě, Icehenge na rozdíl od některých jiných postarších sci-fi zestárlo poměrně dobře, takže zde není až tolik komických představ o technologiích budoucnosti. Za mě dobré, vzhledem k hodnocení jsem příjemně překvapen.

16. ledna


SejfSejfRyan Gattis

Pokus o netradiční gangsterku s přesahem, který dopadl jako... tradiční gangsterka.
Děj samotný je poměrně fajn, spíš jsem měl problém se stylistikou textu a postavami. Autor knihu napsal kompletně v hovorovém jazyce a se spoustou španělských slovíček a frází, což v originále mohlo vyznít celkem dobře, ovšem v českém překladu to působí jako pěst na oko. Už jen představa, že někdo takhle mluví, je naprosto komická. Úplně mi nesedly ani postavy. Gattis se zřejmě snažil o vykreslení jakýchsi morálně šedých hrdinů, mně však jeho postavy připadaly spíše naivní a idolizované.
Nic extra, zkrátka slušná oddechová četba.

10. ledna


Ulice ZlodějůUlice ZlodějůMathias Énard

Zajímavý, byť docela nesnadně napsaný příběh marockého chlapce Lachdara, jenž se snaží utéci před problémy svého života. Z hlediska děje nemám knize moc co vytknout, celý je sice tak trošku ukecaný a roztahaný, ale to mi u tohoto typu knih vůbec nevadí. Autorův styl psaní je poměrně neobvyklý, neobsahuje moc odstavců, často je vynecháno značení přímé řeči, zkrátka něco mezi Hrabalem a McCarthym. Ze začátku byl docela problém se tím prokousat, ovšem po chvilce jsem si zvykl. Fajn počtení.

08. ledna


Tropická depreseTropická depreseJ. Lindsay (pseudonym)

Nic moc jsem nečekal, ale přesto jsem byl Tropickou depresí zklamán. Velký podíl na tom měl autorův kostrbatý styl psaní plný stupidních metafor, nevtipných vtipů a zbytečných pasáží o ničem. Zápletka ovšem není o nic lepší. Nepřichází totiž s ničím novým, naopak využívá snad všech existujících klišé. Rozuzlení je navíc extrémně nepovedeným případem deus ex machina, až by jeden zaplakal. Docela lituju, že jsem si objednal i druhé pokračování této série...

06. ledna


Vzorný synVzorný synČ. Judžong (pseudonym)

No já nevím. Na jednu stranu je tu vážně promyšlený a originální příběh s propracovanými charaktery, který sice nikterak nepřekvapí, ale rozhodně vás donutí se alespoň trošku zamyslet. Na druhou stranu je zde styl psaní, který je, mírně řečeno, tak trošku otravný. Kniha je nějakých 300 stran dlouhá, ale za celou tu dobu se zde vlastně nic moc nestalo, to autorka akorát pitvala vše do detailu a neustále odbíhala od děje. Pokud hledáte nějakou zajímavou zkušenost a nevadí vám roztahané knihy, můžu jedině doporučit. Jinak bych se Vzornému synovi asi raději vyhnul.

02. ledna


Operace ThümmelOperace ThümmelF. Kotleta (pseudonym)

Příliš generické. Od autora jsem už pár knih četl a musím říci, že s každým dalším přečteným kouskem jsem méně a méně nadšený. Kotleta totiž nepřichází s ničím novým, vlastně to vypadá, že se o to ani nesnaží. Chápu, tohle nemá být nějaká velká literatura, ale alespoň minimální inovace by neuškodila. Takto zase sledujeme partičku outsiderů, jež se snaží bojovat proti nepřátelské mimozemské civilizaci. Navíc chybí jakékoli napětí, protože kladní hrdinové buď plní roli křoví, které je v příběhu pouze proto, aby dělalo hlavnímu hrdinovi berličku a ve správný čas chytlo kulku, nebo jsou naopak nedotknutelní. Jejich protivníci na tom nejsou o moc lépe, v příběhu je sice spousta mimozemských ras, ovšem nejsou příliš podstatné, protože všichni jejich zástupci vesměs plní roli snadného terče pro partičku hlavních hrdinů.
Kdyby to byla moje první kniha od Kotlety, byl bych nadšen. Takto jsem ale spíše zklamán, protože celý příběh je tak nějak ohraný.

01. ledna


Maska smrtiMaska smrtiMads Peder Nordbo

Tohle nebylo dobré. Maska smrti je bezpochyby nejakčnější díl série. Také je zde nejvíce mrtvých, teče zde nejvíce krve a je zde nejvíce brutality. Bohužel ani jedna z výše zmíněných věcí nedělá dobrou knihu. Předchozí díly byly poměrně zamotané, ale dávaly smysl. Zde autor zkrátka přestřelil a do zápletky přidal až moc konspirací, křivd z minulosti a mýtů, takže ve výsledku získal motanici děravou jak řešeto, ve které se ztrácí jakékoli motivy postav a trpí v ní logika a uvěřitelnost. Méně je někdy více.

29.12.2021


Ledový strachLedový strachMads Peder Nordbo

Povedené jako první díl. Nordbo vesměs nic nemění, jen zápletku více zamotává a přidává více akčních pasáží. Zůstává jak neotřelé prostředí Grónska, tak dobře vykreslené postavy. Za mě fajn, hned se vrhnu na další pokračování.

29.12.2021


LapkovéLapkovéTom Cooper

Kdo čeká grotesku, bude zklamán. Autor se spíše soustředil na noir aspekt, a tak Lapkové ze všeho nejvíce připomínají knihy Donalda Raye Pollocka. Samotný příběh je poněkud roztahaný, protože se Cooper rozhodl pro poměrně vysoké množství dějových linek, ovšem to mi vůbec nevadilo. Postavy, které v nich vystupují, jsou totiž natolik bizarní a zajímavé, že zkrátka nepřestanou bavit. Linky se navíc v samém závěru sjednotí a vyústí v povedené, byť mírně nekompletní, finále.
Jelikož mám rád noir, můžu jedině doporučit.

27.12.2021


StrašákStrašákFrank Goldammer

Standardní příběh zasazený do nestandardního prostředí. O detektivní lince se toho nedá moc říci, je to taková klasika, hlavní hrdina v ní vyšetřuje zločiny v úzkém okruhu postav, z nichž jedna určitě bude viníkem. To, co knihu táhlo nahoru, je zasazení do válečných Drážďan. Autorovi se povedlo skvěle vykreslit atmosféru, navíc je to prostředí neotřelé. Zklamání ovšem přišlo v poslední třetině, kdy se autor kompletně vykašlal na veškerou historickou věrohodnost, což v případě knihy považující se za historickou detektivku není zrovna ideální.
Tři hvězdy pro knihu a učebnici dějepisu pro druhý stupeň základní školy pro Goldhammera.

27.12.2021


Bestie v Rudém leseBestie v Rudém leseS. Eastland (pseudonym)

Na Eastlandovi je dobré, že se nesnaží hrát si na autora historicky přesných detektivek jako mnozí jiní. Bestie v Rudém lese je proto povedeným a pěkně napínavým počinem se slušně akční zápletkou. Ta je navíc doplněna množstvím sympatických postav a pár zvraty. Zkrátka dostanete to, co byste od tohoto autora čekali - fajn oddechovku, která na pár hodin zabaví.

26.12.2021


Než natáhnu brkaNež natáhnu brkaAntti Tuomainen

Po naprosto tragickém Léčiteli Antti Tuomainen příjemně překvapil. Než natáhnu brka je totiž poměrně bizarní detektivka, kterou jsem od někoho, kdo je znám jako autor noir krimi, vážně nečekal. S příběhem plným suchého a černého humoru, neotřelými postavami a pofidérní zápletkou, která sleduje pokusy obchodníka s houbami o vypátrání traviče, jež mu usiluje o život, je tato kniha bezpochyby originálním počinem. Navíc se čte snadno a překvapí, takže já můžu jedině doporučit.

26.12.2021


Nic není svatéNic není svatéDennis Lehane

Lehane si na nic nehraje, nijak se nesnaží rozšířit mantinely žánru či psát nějakou vysokou literaturu - a to je v tomhle případě jedině dobře. Nic není svaté je totiž pořádně akční jízda, které nechybí humor, napětí a spousta zvratů. Vše je to doplněné sympatickými hlavními postavami a stupidně vtipnými hláškami. Za mě perfektní oddechová četba.

08.12.2021


Utajovaný projevUtajovaný projevTom Rob Smith

Velice slabé. Utajovaný projev láká na unikátní prostředí Sovětského svazu za dob Chruščova, jenže celé to působí, jako kdyby si autor otevřel Wikipedii, přečetl si tam pár článků o SSSR a rozhodl se o tom napsat knihu. Co se týče děje, též to není žádná sláva. Všechno je tak nějak překombinované, postavy se chovají naprosto nepochopitelně, hlavní hrdina, rudá alternativa Terminátora, prochází bez úhony jednou smrtelnou situací za druhou...
Kdybych chtěl číst dobrodružný pseudohistorický příběh, byl bych nadšen, ale... proč bych to sakra dělal? :D

08.12.2021


Soumrak dneSoumrak dneKazuo Ishiguro

Dobré. Ishiguro píše naprosto skvěle - dílo s jazykem, který je tak propracovaný, poetický a zároveň se dobře čte, jsem již dlouho neviděl. V knize se toho, alespoň z hlediska děje, nic moc neodehrává. Hlavní hrdina, majordom Stevens, vlastně jen cestuje po Anglii a vzpomíná na dobu, kdy sloužil na panství Darlington Hall. To ovšem naprosto stačí, neboť je toto vzpomínání protkáno řadou historických událostí a pořádnou dávkou sebeklamu a zaslepenosti majordoma Stevense, který se zpočátku jeví jako politováníhodná postava, ke konci by však za všechnu tu servilnost a sebezapření spíše zasloužil pěstí do krku. Povedený obraz doby a společnosti Anglie první poloviny minulého století, můžu jedině doporučit.

26.11.2021


Honicí psiHonicí psiJørn Lier Horst

Povedené. Čekal jsem další tuctovou severskou detektivku, která v jednom anonymním internetovém knihkupectví rozhodně neleží ve slevě z dobré vůle, o to více jsem byl překvapen. William Wisting musí být snad jediným skandinávským detektivem, který nemá problémy s alkoholem, drogami, kolegy, rodinou či jakoukoli kombinací zmíněného. Zároveň neřeší případy, které si brutalitou kompenzují to, co ztratily v uvěřitelnosti. Už jen to je docela úspěch, huh? Kniha je navíc i přes to, že je již téměř od začátku jasné, kdo je pachatel, čtivá. Fajn, může jedině doporučit.

21.11.2021


Manžela jsem nezabilaManžela jsem nezabilaLiou Čen-jün

Tohle bylo docela... netradiční. Nemyslel jsem, že mě osloví čínská fraška a satira založená na opakování frází a situací, ale kupodivu jsem se mýlil. Autor totiž píše čtivě, a přestože v díle nebyla snad jediná postava, které by stálo za to fandit, zajímalo mě, jak celá ta bizarní situace dopadne. Jako neobvyklá literární zkušenost fajn.

21.11.2021


Dítě StasiDítě StasiDavid Young

Zpočátku bych hodnotil pěti hvězdami, protože Dítě Stasi působilo jako fajn historická detektivka, nikterak realistická, ale zábavná. Ke konci však autor tuto cestu opustil a rozhodl se pro překombinované klišé rozuzlení, které je použito snad v každém druhém severském krimi, což u mě knihu dost srazilo.

15.11.2021


Nezbytná smrt Lewise WinteraNezbytná smrt Lewise WinteraMalcolm Mackay

Skotská detektivka roku? No sakra...
Upřímně netuším, co bych na této knize pochválil. Rozhodně by to nebyl autorův styl psaní. Ten je totiž neskutečně otravný a neuhlazený, místy se až zdá, že má Mackay nějaké nevyřízené účty se souvětími a proto je nerad používá. Též by to nebyly postavy, ty jsou šablonovité a až na výjimky nevýrazné. A nebyl by to ani samotný děj. Podobných gangsterek a knih o nájemných vrazích je spousta. A bohužel musím říct, že je drtivá většina z nich lepší snad ve všech ohledech. Možná.... prostředí? Ne, ani to ne, kdyby se to celé nejmenovalo "Glasgowská trilogie", nevěděl bych, že se příběh vůbec odehrává v Glasgow.

06.11.2021


Povídky o vlastiPovídky o vlastiDmitry Glukhovsky

Příjemné překvapení. Kniha je sbírkou 16 krátkých povídek, jež se za pomocí sarkasmu, absurdity a nadsázky velice otevřeně strefují do současné ruské společnosti a vrchnosti. Všechny povídky jsou sice psány jednoduše, ale to mi nevadilo, spíše naopak - lépe tak vyniká jejich pointa. Fajn je, že si sbírka drží svou kvalitu a až na pár výjimek obsahuje pouze skvělé kousky.

Dle mě nejlepší: Deus ex Machina, Dobrá věc, From Hell, Hlavní zprávy, Na dne
Dle mě nejslabší: Jedna pro všechny, Nikoli z našeho světa

06.11.2021


ExplozeExplozeLiza Marklund

Jelikož jsem od knihy, která má na sobě nálepku "Bestseller" a zároveň se prodává v jednom anonymním internetovém knihkupectví za 29 Kč, moc nečekal, nebyl jsem zklamán.
Exploze mi přišla jako recept na klišé severskou detektivku. Vezmeme brutální vraždu. Přidáme řešení osobních problémů hlavní hrdinky a její rodiny místo vyšetřování daného zločinu. Do toho zamícháme pár vedlejších postav, které jsou sice fajn, ale ve výsledku působí pouze jako křoví pro hlavní hrdinku. Nakonec přisypeme zdlouhavé popisy a celé to natahujeme na 460 stran. A severská detektivka je hotova, yey!

05.11.2021


VůleVůleJeroen Olyslaegers

Příjemné překvapení. Čtení je to sice dosti složité a místy chaotické, protože je kniha psána v -ich formě a obsahuje několik prolínajících se dějových linek, které od sebe nejsou nijak zvlášť odlišeny, ale stojí za to.
Vůle vypráví příběh Wilfrieda Wilse, začínajícího básníka, který si v době druhé světové války přivydělává jako strážník. A není to zrovna černobílý příběh. Jak hlavní hrdina, tak jeho kamarádi, kolegové a snad všichni ostatní tancují na tenké hraně správného a špatného, kolaborace a pouhé snahy o přežití. Kniha proto nabízí skvěle propracované postavy, originální pohled na druhou světovou a něco málo k zamyšlení.

08.10.2021


PalladiumPalladiumBoris Razon

Tak tohle bylo zklamání. Nápad fajn, ovšem provedení poměrně nezáživné. První část knihy, která popisovala autorův postupný úpadek, byla ještě docela zajímavá, ale pak přišly dlouhé popisy halucinací a představ. Ty zabraly nejméně dvě třetiny knihy a netvořily žádný příběh, jednalo se pouze o fantasmagorické kapitoly bez kontextu. A abych řekl pravdu, pár jsem jich přeskočil, protože když snad již podesáté čtete o ohnivých čarodějích a ptačích lidech, začne vás to pravděpodobně trochu nudit. Jako experiment zajímavé, ale že by mě Palladium bavilo či mi něco dalo, to se říci nedá.

15.09.2021


Něco si vymysliNěco si vymysliChuck Palahniuk

Mé první setkání s Palahniukem. Bohužel musím říci, že jsem docela zklamán. V knize sice bylo pár skvělých povídek, ale většina kousků se řadila spíše mezi průměr či podprůměr. Na rozdíl od některých komentujících mi autorův styl psaní nevadil, měl jsem spíše problém s tím, že spoustě povídek jaksi chyběla pointa či smysl. Vrcholem sbírky jsou rozhodně povídky Zombíci a Red Sultan's Big Boy. Na opačné straně spektra pak stojí Eleanor, Liturgie a Princ Žabák, které stály za nic.
Průměr vychází na nějaké 2.2 hvězdy, medián pak na 2. Takže podtrženo, sečteno - nic moc.

09.09.2021


1 ...