Jarin212
diskuze u autorů
Zároveň s napětím očekávám plánovanou knihu esejů Patrika Pluhaře, který je bezesporu hodný respektu - čte vyloženě mizernou literaturu, zřejmě za účelem pečlivé psychologicko-filozoficko-politické analýzy.
Pluhař sedm z deseti v ČR vydaných knih Noama Chomského neváhal nemilosrdně označit za "odpad!". Možná se ptáte, co ty zbývající tři knihy - jedna vyšla loni, dvě letos, takže není třeba se báti, pozorné hodnocení bude jistě brzy doplněno.
Výbor esejů Mé dialogy s Chomskym vyjde již toto léto.
Ta nedávná návštěva nabídla nečekaně přesnou kolážovitou výpověď o místních poměrech - česká média od sebe papouškovala až do zblbnutí "přijíždí jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti" (ale co že jsou jeho stěžejní témata jsme se dočetli/doslechli málokde), akademická půda bavila roztomilou angličtinou (čest výjimkám) a Vondra s Langrem pro změnu vystihli povahu současné politické argumentace (to znamená "reaguji proto, abych reagoval").
A někde v pozadí se krčí onen důstojný stařík Noam Chomsky, jež neváhá leckterému autorovi otázky, či přispěvateli diskuze (i z řad akademiků) udělit i nějaký ten historický, politický, či etický pohlavek. A místní tak konečně poznávají, že kritické myšlení není prosté respektu, jen nesnese nepřesnost...
to kní:
Přihodím méně krásnou informaci - synek je jistě poučený i o nezbytnosti nedávné invaze do Iráku, kterou A. E. plně podpořila. Jistě, nyní je snadné hodnotit, ovšem od novinářky a nositelky Pulitzerovy ceny v kategorii Literatura faktu bych očekával nestrannější úsudky s cílem přiblížit se skutečnosti.
První setkání s Orwellem bylo strhující a zneklidňující zároveň. Vyrval mne i s kořeny z "černobílého" substrátu jednoznačného světa, kde je teplo a útulno. Zničil mi aspoň zdánlivou víru v média a vládnoucí aparát, zatřásl s mým vnímáním člověka jako tvora v zásadě ušlechtilého. A především mi sdělil, že přemýšlet je málo. Že někde úplně vzadu je ještě jakési kritické myšlení a že by nebylo od věci se jeho prostřednictvím něčím zaobírat...
Morálka a pravda, to jsou pilíře díla George Orwella. Morálka ateistická a strohá, však v pevném sevření s hlubokým lidstvím, pravda pak historická, jejíž věrohodnost musíme bedlivě zkoumat a citlivě doplňovat o pravdu subjektivní.
A ke všemu ještě ten báječný sarkasmus a ironie!