Zuzana Čaputová: Neztratit se sama sobě

Maja2712 pod mým komentářem napsala vše, co míním i já. Rozhovor byl kladně vyčerpávající, vše řečeno. Slovákům přeji to štěstí, že taky zažili a našli na svém Hradě poklad. Kniha po všech stránkách profesionální. Byla jsem velmi spokojená.

Zuzanu Čaputovou jsem měla vždy hodně ráda a záviděla slovákům tak důstojnou, moudrou a příjemnou prezidentku (píši o době prezidentování Miloše Zemana, nyní jsem spokojena). Emoce a náklonnost k ní umocnila tato kniha. Erik Tabery vede rozhovor profesionálně a empaticky, paní prezidentka postupně citlivě a s pokorou odkrývá své soukromí, myšlenky, názory, rekapituluje, zdůvodňuje a přes všechny nepříjemné situace a hrubé urážky neztrácí hlavu, drží se svých hodnot a úctě k rodině a stále dokola přeje své zemi jen to nejlepší. Úžasná žena, a i já jí přeji jen to nejlepší.

Úžasná dáma!
Vyslechla jsem na jeden zátah jako audio a další den umocnila zážitek shlédnutím dokumentu na ČT2.

Bála jsem se, že to bude těžký čtení. Nebylo. Velmi lidský příběh ženy z masa a kostí. Velmi civilní, velmi blízký.
Respekt. Obdiv. Hloubka. Děkuji!

Hodně silný příběh paní Čaputové. Doporučuji.

Krásné a citlivé na dvou místech mě to dokonce rozplakalo.

Velmi silná a poutavá kniha o tom, jak se dá vnímat a dělat služba národu. Zážitek z audioknihy umocňuje to, že své repliky namluvila přímo Zuzana Čaputová.

25.10.2025

[radiokniha mujRozhlas]
Jedna z mála žen, kterou bych i já, vzhledem k její kultivovanosti, vzdělanosti, lidské zralosti, vnitřní srovnanosti a konzistenci, dokázala respektovat na takto vysoké pozici.
Protože, jak můžeme dnes a denně sledovat, není to u žen ve vysokých funkcích samozřejmé.
(A upřímně, za našeho prezidenta jsem neskonale vděčná, zejména v současné době povolebního vyjednávání v době války v Evropě, kdy žena by měla přirozeně obtížnější pozici!)
Kromě lidské zralosti ji výrazně předurčuje i zodpovědná strukturovanost ze studií práv, jak bylo možné sledovat i u naší poslední ministryně spravedlnosti.
Výborný a v mnohém hodně přínosný rozhovor.

"Jsme velmi zaměření na ochranu demokracie před útoky z venku od antidemokratů, populistů a extrémistů a málo se zaobíráme tím jak demokracii podkopáváme nohy my sami. Málo jí bráníme legitimními a legálními demokratickými nástroji. Dokážeme se rozložit navzájem mezi sebou. Zahrneme se obrovskou mírou kritiky a nároků, které jsou často nesplnitelné.
Mám pocit, že populismus a extremismus vyhrává díky jejich velké soudržnosti.
A ano, je přirozené a správné, že k liberální demokracii patří kritický pohled a uvažování, ale někdy jdeme dál za kritický názor.
Zejména ve fázi, když názor nemáme mít z čeho vytvořený."

Do kamene tesat.
Eriku Tabery děkujeme.

Nevěřil jsem, že nějaká kniha může změnit to, jak prezidentku Zuzana Čaputovou vnímám. Doporučuju všem jejím zdánlivým fanouškům, ke kterým jsem taky patřil.

Kniha není klasickou autobiografií, ale spíše rozhovorem mezi českým novinářem Erikem Taberym a bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. A právě to jí dodává na živosti a autentičnosti – nejde o suché vyprávění životního příběhu, ale o upřímný dialog dvou lidí, kteří se snaží dobrat podstaty věcí: lidskosti, odpovědnosti, odvahy a pokory.

Já osobně se o politiku moc nezajímám – a o slovenskou už vůbec ne – ale tahle kniha mě opravdu zasáhla. Poslouchala jsem ji jako audioknihu, kterou namluvili přímo Zuzana Čaputová a Erik Tabery, což dodává celému zážitku ještě větší hloubku. Je slyšet nejen rozum, ale i srdce obou účastníků rozhovoru.

Zuzana Čaputová na mě působila jako nesmírně klidná, moudrá a laskavá žena, která nepotřebuje dokazovat svoji sílu křikem nebo mocí. Má dar zachovávat klid i v prostředí, kde vládne agrese, a chápe, že zlo se nedá přemoci dalším zlem. Její přístup k odpůrcům a kritice je obdivuhodný – neodmítá, neposmívá se, snaží se chápat.

Byl to pro mě nejen zajímavý pohled do slovenské politiky, ale hlavně do nitra člověka, který se snaží žít v souladu s hodnotami, o nichž mluví. Přiznávám, že nerozumím, proč ji část Slováků nemusí – možná je právě ten klid, slušnost a rozvaha pro některé lidi zrcadlem, do kterého se těžko dívá.

Erik Tabery podle mě odvedl skvělou práci – rozhovor je veden citlivě, s respektem a zároveň s novinářskou přesností. Sleduju ho i na sociálních sítích a líbí se mi, že reprezentuje ten typ novinařiny, který nehledá senzaci, ale pravdu. A to je přesně duch celé knihy – hledání pravdy, bez křiku, ale s opravdovostí.

Za mě – skvělá kniha. Moudrá, klidná, lidská. Taková, která dává naději, že i v dnešním světě může mít slušnost a empatie své místo.

Na knihu jsem se moc těšil a dočkal jsem se. Zuzana Čaputová vám dává svým specificky laskavým způsobem nahlédnout do prezidentského úřadu. Krom dalšího jsem si uvědomil důležitosti prezidentské role, když je vykonávána poctivě jako v případě paní Čaputové. Kniha je mimo jiné i argumentem proti všem konspiračním teoriím o spiknutí elit - na nic takového jednoduše není čas, nejnovější
informace si v řádu hodin dozvíte z médií. Jsem velmi vděčný za Zuzanu Čaputovou jako prezidentku, i když sousedního státu. Je pro mě nadějí a ukázkou, že to jde dělat poctivě. A moc jí děkuji, že nenechala sedět našeho bývalého prezidenta, Miloše Zemana, samotného a prohodila s ním pár slov. Jste skvělá, Zuzano.

Krásna kniha o krásnej žene.

Veľmi sa mi páčil grafický vizuál, časozberný sled rozhovorov, ich témy a najmä pokus (úspešný) o hĺbku na oboch stranách, teda aj na strane autora, i na strane respondentky.

Úprimne priznám, nečakala som, koľko myšlienok Z. Č. ma osloví, inšpiruje, nadchne, dojme. Nečakala som, ako ma mnohé postoje, názory a gestá pani prezidentky primäjú skláňať pred ňou pomyselný klobúk a veriť, že dobrí ľudia (aj tí v politike) ešte sú.

Vďaka tejto knihe moja úcta k Zuzane Čaputovej prudko vzrástla (a to som vyšla z kruhov, v ktorých nás svojho času varovali, že voliť dotyčnú je "ťažký hriech"). Obdivujem ju nielen ako prezidentku, ale i ako právničku, ženu, matku... Človeka.

Aké malo Slovensko šťastie, že aspoň pár rokov ho reprezentovala (a skrze mnohé svoje činy svojim spôsobom zachraňovala a ochraňovala) táto bytosť. Nezaslúžili sme si ju; ale potrebovali.

A hoci chápem jej rozhodnutie opätovne nekandidovať, aj tak mám chuť vyzvať ju (a pokojne aj prosíkať): Čaputová, na hrad!

Tak toto spojenie bolo dokonalé. Spojenie dvoch inteligentných, rozvážnych, pokorných a inšpirujúcich ľudí vyústilo do krásneho rozhovoru. Zuzana Čaputová je výnimočný zjav nielen medzi politikmi, ale medzi ľuďmi vôbec. Vedela som, že ku všetkému, čo prinášala jej funkcia, pristupovala veľmi zodpovedne. Ale v knihe sa ukázalo, že ona proste taká je. A že vo výkone mandátu proste len robila všetko poctivo, po dôkladnej úvahe a s najlepším vedomím a svedomím. Presne tak, ako by to robila v každej inej profesii. A keď sa to skĺbi s vysokou inteligenciou, hlbokou ľudskosťou, rešpektom a pokorou… Zuzana Čaputová je vzácny a výnimočný človek. A táto kniha to skvelo zachytila. Ďakujem pani prezidentka. Ďakujem pán Tabery.

Klidná síla, aneb z hodnot netřeba ustupovat. "Jsem tu s vámi, protože jsem tu doma."

Je velká čest pro Slovensko, že mohla mít takovou prezidentku. Má jasně srovnané hodnoty, má meze, za které nemůže a nechce jít - ačkoliv i ty omezené prezidentské pravomoce jí to umožnily, je to skutečně radost číst si její názory. Nakonec i to její rozhodnutí dále nekandidovat zcela chápu a má moje velké sympatie.
Rozhovor Erika Taberyho vznikal postupně, je to takový časosběr a je dobře rozvržen. Naštěstí se drží docela v pozadí, spíše tok myšlenek paní prezidentky reguluje, usměrňuje, člení a podněcuje jeho směr. Myslím, že se nepodařilo úplně to, co si na začátku předsevzal, že to bude obecnější - bez znalosti slovenských reálií je rozhovor obtížně čitelný. (Ani vysvětlivky nepomohou.) V určitých chvílích to tone v politologických úvahách, vedle nich problesknou skvělé momenty ze zákulisí prezidentské funkce - nemyslím bulvární, ale spíše ty protokolární mechanismy, a to ve vztahu ke konkrétní osobě, ženě, matce, dceři, partnerce apod. - čím vším ještě paní Zuzana je. Kniha má krásné a decentní fotografie.
Nemohu tomu dát všechny hvězdičky pro nevyváženost ponoru a pak proto, že nakladatel by měl dostat přes prsty. Lámat rozhovor tak, že je otázka na konci strany a odpověď začíná až na té další je všemi pravidly typografie označováno jako zvěrstvo, stejně jako poslední věta kapitoly zalomená na další straně (s. 47). Jsou tam bohužel překlepy, někdy je "cítit" slovenská vazba věty (to hegot někdo neohlídal?), jakkoli slovenštnu miluji, a vrcholem je překlep ve jménu Orbán na Orgán. Možná, že to je typografický vtípek, kde se čeká, kdo si toho všimne, dobrá, pokud ne, myslím, že autoři grafické úpravy Tomáš Didunyk a Soňa Ševčíková by měli vrátit část honoráře.

Krásné chvíle byly pro mě s touto knihou. Začíná to názvem "Neztratit se sama sobě". Už to je pro mě krásné motto a budu se snažit jím řídit.
Paní Čaputová je osobnost, která se ukazuje v každé roli výkonná, pragmatická, empatická i obyčejně lidská. Především souzním s jejími životními hodnotami. Hlubokých myšlenek je v rozhovoru hodně. Mně v hlavě uvízla ta, že zlo nejde porazit zlem, ale tím, že budeme rozšiřovat prostor dobra. Děkuji za hodně inspirace a podnětům k přemýšlení a též děkuji Eriku Taberymu především za to, že vůbec tento nápad dostal, uskutečnil a skvěle vedl rozhovory s paní prezidentkou.

Zajímavý rozhovor s krásnou ženou, dámou a osobností, která přes osobní potíže a útoky nikdy neslevila ze svých ideálů,zásad a nezradila sama sebe .
A kterou si Slovensko za prezidentku snad ani nezasloužilo.

Knihu rozhovorů jsem doslova zhltnula během několika hodin, očekávání jsem měla velká, protože pár věcí od pana Taberyho už jsem četla a paní prezidentku Čaputovou jsem velmi uznávala a uznávám, byla jsem tedy velmi potěšena, když má očekávání byla naplněna. Pan Tabery umí klást otázky a paní Čaputová je velmi moudrá, sečtělá a empatická žena. Spoustu věcí je veřejně známých, ale také mi spoustu věcí rozklíčovala více a ač mě mrzí, že nekandidovala znovu, tak jí absolutně a zcela rozumím. K přečtení rozhodně doporučuji, kniha je velmi čtivá, poučná a působivá.

Zuzana Čaputová byla zjevením slovenské politiky, kterou jsme podle mě Slovensku záviděli nejen my v Česku. A nyní zase Slovensku nemáme vůbec co závidět...
Více takových lidí s vysokými morálními hodnotami, které převyšují vlastní ego. Více takových lidí, kteří upřímně věří v dobro všech lidí, dělají vše pro zlepšení situace a ze své cesty neuhnou, ač jsou vystaveni již pokřivenému politickému prostředí a příšernému chování a hejtům ze strany jednodušších lidí a (bohužel také) politiků. Udržet své nastavení po celou dobu 5 let muselo být někdy velmi náročné při takových podmínkách...
Tato žena mi přišla obdivuhodná už za působení v roli prezidentky a po přečtení mi přijde ještě obdivuhodnější. Slušnost a lidskost není slabost. Je to síla, která sice někdy sebere více energie než bohapusté lhaní a házení hnusné špíny, ale stojí to za to.
Čtenáři jiného politického vyznání, než které zastávám já - pokud čteš tento komentář a četl jsi knihu, zamysli se nad tím, jestli se chceme přiblížit k tomu, co aktuálně (rok 2025) mají na Slovensku. Ani u nás není vše ideální, ale byla by výměna politického vedení směr kupředu? Vidím až příliš mnoho podobností nejmenovaných opozičních českých politiků s hlavními tvářemi slovenských kauz (včetně neprůstřelného Fica).
Ale čtou tuhle knihu vůbec stoupenci opozičních stran?