Ztracené ráje
John Boynton Priestley
Vyprávění Richarda Herncastla o jeho životě na varietních prknech od listopadu 1913 do srpna 1914.
Literatura světová Romány Umění
Vydáno: 1975 , PráceOriginální název:
Lost Empires , 1965
více info...
Přidat komentář
Bůhvíproč jsem si vybral tuhle knihu v bedně knih k rozebrání. Vypadala úplně stejně nelákavě jako v tuhle chvíli tady na Databázi knih :-) Nicméně ji řadím mezi nejlepší, které jsem kdy četl. Kluk přijde o rodiče a ujme se ho podivný strýček, který je principálem varietního souboru a kouzelníkem. Mladík se od něj rychle naučí všemu možnému z kouzelnického řemesla, a že je to hodně drsná škola, strýček se s nikým nemaže. A setká se v souboru se spoustou pozoruhodných osobností (v kladném i záporném slova smyslu), které autor geniálně charakterizuje. Zamiluje se do mladičké tanečnice a zároveň se nechá strhnout do téměř skandálního milostného poměru s mnohem starší a "zkušenější" členkou souboru. To je ale jen nejhrubší kostra příběhu, děje se tam toho nesmírně moc; víc už ale neprozradím :-) Kniha je psána srdcem, a navíc úžasně čtivě - jistě i zásluhou překladatele. Teď mám v ruce jiný, údajně nejlepší román od téhož autora (z téže bedny :-)), tak jsem zvědav.
Autorovy další knížky
| 1980 |  Dobří kamarádi |
| 1975 | Ztracené ráje |
| 1970 | Doktor Salt opouští město |
| 1947 | Jasné dny |
| 1937 | Milenci v kamenném lese |
Kniha Ztracené ráje je v
| Přečtených | 11x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 2x |
Literární „objevy“ se s blížící se šedesátkou nekonají příliš často. O to víc potěší. Ztracené ráje takovým setkáním byly. Knížka mě vtáhla a už nepustila. Nad prvním ze tří oddílů románu jsem byl úplně u vytržení. Dvacetiletého mladíka, který se chce stát malířem, ale doposud žil zcela obyčejně a všedně, zaměstnává jeho strýc ve svém kabaretním čísle indického kouzelníka. Před hlavní postavou a před čtenářem se otevře zvláštní svět anglických estrádních divadel, píše se rok 1913. Artisté, komici, zpěváci, kouzelníci střídají angažmá po týdnu po anglických městech. V každém z těch měst je sál, v němž střídající se varietní program běží po celý rok. Nádherně barevně a citlivě popisuje J.B. Priestley idylku, kterou má zakrátko rozmetat první světová válka. Vykreslení celé galerie postav je naprosto přesvědčivé a strhující, stejně tak vylíčení atmosféry divadelních sálů, hotýlků pro herce, přípravy představení, kouzla potlesku. Když údiv hlavní postavy zmizí, a ta se v druhém oddílu knížky včlení do divadelního světa, když se místo ideální první lásky k mladičké tanečnici objevuje na postelové scéně zralá herečka, protiklad, na kterém autor stavěl, údiv, s nímž zároveň s hlavní postavou čtenář sleduje lesk pódia a komplikovanost zákulisí, v tu chvíli mizí. A už to není úplně ono, ale pořád je to dost a dost dobré až do konce, jen tam poněkud vykukuje řemeslo. Řemeslo, které by, jak sám J.B. Priestley opakovaně zdůrazňuje při líčení vystoupení indického kouzelníka Ganga Duna, divák – ani čtenář – postřehnout neměl. Ale i tak: bravo, bravissimo!