Zrzka ze Šumavy

Kniha o šumavských muzikantech bavorského spisovatele Paula Friedla nazvaná Zrzka ze Šumavy. Příběh krásné harfenistky z česko-německého pomezí na začátku minulého století dává poznat, jaký byl život tehdy na Šumavě. Úryvek z knihy Zrzka ze Šumavy: Mám vám vyprávět o svém domově, o Šumavě? Les a kámen, suché louky, neúrodná pole, domy postavené ze dřeva z lesa, lidé kteří jsou rádi, že žijí, pořád jen pracují, plahočí se, aby měli pár brambor a mléčnou polévku, lidé kteří milují a nenávidí, kteří hodně zpívají a hrají na hudební nástroje. Mám vám říc něco o muzice? Možná Pán Bůh daroval mým krajanům tolik písní a radosti z muziky, aby je utěšil. A možná udělal Šumavu proto tak krásnou, aby tam mohli vydržet i v té bídě. Více jak polovina jich stejně odešla, většinou do Ameriky. Bez práce se žít nedá. A vidíte – naše práce a náš výdělek je muzika. Víte jak je smutné, když člověk nikam nepatří, když musí nastavovat ruku a nechat si za zpívání a hraní platit? Nadávají nám do žebráků a cikánů, zavírají před námi všechny dveře. Když přijdeme říkají „Bémáci“ a odhánějí nás nadávkami, posměšky nebo hrubým křikem, když si řekneme třeba jen o malý příspěvek za svoji muziku.... celý text