Zpověď

od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře a v neposlední řadě též o fotografickou přílohu, která je dílem Jaroslava Čvančary. Jedná se o nejucelenější sbírku fotografií Karla Hermanna Franka, jež byla dosud shromážděna, a ta dává knize novou dimenzi......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/288641/zpoved-tiC-288641.jpg 3.77
Žánr:
Literatura faktu, Biografie a memoáry
Vydáno:, Toužimský a Moravec
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
Freiherr
05. března

Tuto knihu jsem četl s dlouhými přestávkami více než dva roky. Zpočátku je psána čtivou formou ústního výslechu - otázka/stručná odpověď. Asi ve třetině se to zlomí a nastanou sáhodlouhé vývody s ohromným množstvím odkazů na vyhlášky, věstníky a paragrafy. Kniha tak získá podobu soudního spisu. Naštěstí jsem se přes to všechno prokousal a poslední čtvrtina byla už zajímavější a měla spád. Zvažoval jsem, zda dát 3 nebo 4 hvězdičky, ale rozhodl jsem se pro vyšší počet z důvodu výborně zpracované fotografické přílohy.

Fenix188
12.11.2017

Hodně těžká kniha. Hromada textu, paragrafů a vyhlášek. Ze začátku jsem měl pocit, že se nesoudí jen Frank ale že s ním zároven soudí celou říši a v podstatě to bylo trochu zajímavější až když přišel Heydrich. Na konci knihy k němu už člověk cítil vyloženě odpor. Jinak s myslím, že stačí proletět fotografickou přílohu s popiskama a člověk tak získá skoro ten samý pocit co po přečtení celé knihy.

maryzka
06.11.2017

Vzhledem k tomu, že nám pamětníci vyprávěli to nejhorší a v některých filmech jsou na něho narážky tak jsem to dlouho nechápala ( především pitomý knihkupec, později po válce mu říkali ,, Kat národa". Pravda je, že třeba o Lidicích neřekl skoro nic, ale říkalo se později, že tam byl pěkně si nadělal kamsi.... Nejlepší for považuji ten - nic si nepamatuji nic nevím, pouze jsem plnil Hitlerovi rozkazy. Asi je pravda,když se v jednom dokumentu tvrdilo, že Hitler dával rozkazy ústně, podepisovali je jeho podřízený, právě tak Frank s Heydrichem podepisovali rozsudky smrti. Ale stejně neumí, pochopit nebo spíš nerozumím tomu, že utekl dost pozdě.

milamarus
04.08.2016

Fotografický materiál, který shromáždil pan Jaroslav Čvančara, je opravdu znatelný a vydá na několik hvězdiček. Krátké popisky (pod jednotlivé snímky vepsané) jsou čtivé, zapamatovatelné a tak nějak celkově snesitelnější než ta hromada textu. Některé části jsou totiž napsány stylem: otázka – odpověď, jiné jsou jen dlouhým monologem potácejícím se mezi „Pokud si pamatuji….“ a ,,Nemohu si vzpomenout…“. Za nešťastný považuji právě druhý způsob, protože mi dával snadno zapomenout na to, že K. H. Frank hraje o život. Nedobrovolně.

Kdyby všechna ta slova měl psát on sám, nebyl by tak ukecaný. Každé slovo by si rozmyslel a spoustu myšlenek by vyloučil. A ač by též pravděpodobně raději líčil skutky druhých a své vlastní činy zamlčoval, byl by stručný. Ale takhle? Vypadá to, že mluvil, mluvil a mluvil, jen aby měl generál Bartík co upravovat (a do čeho doplnit přesná data a odkazy na nejrůznější nařízení a vyhlášky.) Domnívám se, že právě jeho zásah do textu přispěl k mému pocitu zklamání. Postrádala jsem slovní přestřelky mezi vyšetřovatelem a vyslýchaným, při nichž bych se ujistila, kdo je hodný a kdo zlý; a alespoň na chvíli si mohla myslet, že vím, kdo blafuje….

Prostě a jednoduše se z toho vytratilo napětí a to očekávané zahnání do kouta. Byla jsem ztracená a nedokázala jsem muže na obálce vnímat jako ztělesnění zla a nenávisti. Proto jen 3 hvězdy.