Zpívají ptáci i v pekle?
Horace Greasley
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257815/mid_zpivaji-ptaci-i-v-pekle-uCZ-257815.jpg
4
67
23
Když Hitler na jaře roku 1939 přepadl Československo, bylo Horaci Greasleymu 20 let a za rok se ocitl v severní Francii tváří v tvář mocné německé armádě. Nebojoval dlouho – už koncem května 1940 padl do zajetí. A tehdy začíná jeho neuvěřitelná anabáze po zajateckých táborech od Francie, přes Belgii a Holandsko až do Polska. Zhroutit se vedle silnice z naprostého vyčerpání a špatné výživy znamenalo kulku do týla, mrtvá těla byla ponechána osudu. Horace přežil, ale řada jeho kamarádů takové štěstí neměla. Po další strastiplné cestě se dostal do zajateckého tábora v Supíkovicích na Jesenicku. A právě tady začal jeho neuvěřitelný milostný příběh s německou dívkou. První vydání. 344 stran + 4 strany obrazové přílohy.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Do the Birds Still Sing in Hell? , 2013
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha. O 2. světové válce čtu moc ráda a stále mě dokáže něco překvapit. Autor byl přímým účastníkem války (byť po téměř celou dobu spíše pasivním) a dokázal tu dobu popsat nejen drasticky, ale také s humorem (ta poslední věta mě uprostřed dojetí úplně dorazila :) ).
Kniha se čte sama. Jsou zde propojeny hrůzné zážitky ze zajateckých táborů s radostí vězňů z malých (i když vlastně velkých vítězství) nad jejich vězniteli. K tomu příběh lásky. Myslim, že i pro ty co zrovna nejsou příznivci válečné literatury je tato kniha poživatelná a bude pro ně zážitkem
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Pražské květnové povstání (1945) zajatecký tábor váleční zajatci zakázaná láska
Zpívají ptáci i v pekle?Kniha Zpívají ptáci i v pekle? je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 100x |
| Čtenářské výzvě | 30x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 31x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 20x |
| dalších seznamech | 1x |
Unikátní svědectví anglického vojáka vězněného v německých zajateckých táborech ve Slezsku, mj. v Adolfovicích u Frývaldova (Jeseníku).Popisuje krutosti německých vojáků a dozorců vůči civilistům ve Francii i vůči zajatcům a po osvobození naopak násilí páchané Rusy na Němcích i na českých ženách. Horace zvaný Jim zdůrazňuje drobná vítězství, kterými vzdorovali proti věznitelům např. metání výkalů ze zamřížovaného vlaku na vojáky na nádražích. Jedním z vítězství mělo být i zmermomocnění německé dívky, dcery majitele kamenolomu, kde pracovali. Z chvilkového sexu se vyvinul milostný vztah, prohloubený tím, že z Němky se vyklubala Slezanka se židovskými předky, která neváhala svého milého hledat poté, co byli zajatci převezeni do jí neznámého tábora. On pak neváhal 2x - 3x týdně v noci utíkat z tábora v lesích a scházet se s ní v lesním kostelíku nejen "za účelem sexu". Při svých nočních výletech kradl v okolních vesnicích králíky a zajišťoval tak svým spoluvěznům maso. Rose mu také během několika měsíců přinesla součástky, aby si v táboře mohli smontovat rádio a poslouchat na BBC zprávy z fronty. Velmi mě překvapilo, jak Horace otevřeně beze studu popisuje své sexuální potřeby, čímž se vymyká většině válečných memoárů, v nichž hlavní hrdinové myslí hlavně na vlast a své povinnosti a nikoli na sex. Je však pochopitelné, že mladí mužové se bez sexu obejdou jen stěží - viz kamarád "očichávač prstů". Zajímal by mě i pohled do nitra Rose.Proč se vlastně s Horacem jako sedmnáctiletá v opuštěné dílně vyspala? Mrzí mě, že se autor dopustil chyby v dataci. Píše totiž, že zajatci přijeli spolu s Rusy do osvobozené Prahy už 24.dubna, což je ovšem nesmysl.