Zpívá, zpívá, každý pták
Evie Wyld
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328801/bmid_zpiva-zpiva-kazdy-ptak-z0E-328801.jpg
3
80
35
Jake Whyte je jedinou obyvatelkou starého statku na nejmenovaném britském ostrově, v místě neutuchajících dešťů a silných větrů. Je to jen ona, divoký pes a stádo ovcí. Přesně tohle si přála. Ale něco každých pár dnů přichází a trhá ovce... Může to být cokoliv. Les je plný lišek a žije v něm také podivný člověk, který vypráví legendu o podivném, obrovském zvířeti. Jake utíká před temnou minulostí, příběhem, který se odehrál před mnoha lety tisíce mil odsud, na druhém konci světa. Památkou jsou jizvy a šrámy na jejích zádech... Román získal tři ceny: Miles Franklin Award, Encore Award a Jerwood Fiction Uncovered Award. Byl v užším výběru na Costa Novel Prize a James Tait Black Memorial Prize... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
All the Birds, Singing , 2013
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem nedočetla pořád jsem čekala, že se něco stane nějaký zlom v ději a stále nepřicházel...ukolébavý děj, který mě otrávil, asi to není knížka pro mě.
Tak do poloviny jsem se do knížky nemohla vůbec začíst a uvažovala jsem, že ji odložím. Pak jsem se zorientovala v dějových rovinách a jejich posloupnosti, četlo se mi trochu lépe a knížku jsem dočetla. Ale na můj vkus bylo v příběhu příliš mnoho nevyjasněných otázek a nejasných míst, včetně hodně otevřeného konce, styl psaní mne taky moc nezaujal. Prostě tohle nebyl úplně můj šálek čaje.
Zajímavé prolínání minulosti a současnosti, podle mě neotřelý způsob. Hodně otevřený konec mě trochu rozladil a nevěděla jsem, co si myslet. Nicméně zajímavý zážitek.
Hodnotím čtyřmi hvězdami, protože pět si nechávám pro knihy, které mě doslova porazí. Ale uznávám, že zde mnoho nechybělo a taky bych byla poražena. :) Neměla jsem žádný problém s časovými rovinami, ani mě to nijak nerušilo, ba právě naopak. Myslím, že takhle bylo pro mě snazší udělat si názor na to, co se to sakra děje v přítomnosti. :) Jediné, co bych vytkla, je, že podle obsahu retrospektivy by měla být hlavní hrdinka opravdu hodně mladá, a to bych podle předchozího děje vůbec nehádala, působila na mě jako ženská dost po třicítce.
Protože seriál McLeodovy dcery je moje srdcová záležitost, těšila jsem se na tento příběh z farmy, o samostatné nebojácné ženě.
Prvních dvě stě stran jsem byla zmatená, netušila jsem, o co vlastně jde, a na těch posledních dvaceti stranách jsem pochopila prolínání současnosti s minulostí a to, že současnost je vyprávěná popořadě, kdežto minulost zpětně. Za tento nápad dávám plusový bod, i když v tom byl chaos.
Ale stejně nedokážu říct, o čem to vlastně bylo. Co byla ta děsivá věc jsem se nedozvěděla a to nedokážu odpustit. Fantazie má v knihách místo, ale vocaď pocaď.
Knížka podle mě postrádá jakoukoli pointu, zápletku, ponaučení - cokoli. Možná, kdyby měla víc stránek, víc slov, pustila mě blíž. Zase jsem se nechala zlákat krásnou obálkou... ;)
Nápadité dějové linky, které udržují vaši pozornost tak, že pokud byste knihu odložili před koncem, nikdy se nedozvíte, jaký má začátek :-) konec je otevřený, což každému nebude vyhovovat. Já si ale myslím, že přišel právě včas a je to tak v pořádku.
Hutná, tísnivá atmosféra, kterou umocňuje nezaujatý, strohý až tvrdý způsob vyprávění. Přesně taková je ale i hlavní postava, i když brzy je zřejmé, že za částí tvrdosti se skrývá fakt, že je vyděšená a před něčím utíká. Střídavě jsem váhala, jestli není blázen, nebo jestli jí dostihlo něco z minulosti, protože i z paralelní retrospektivy tušíte, že se jí něco hrozného stalo. Mrzelo mě, že to autorka takhle dobře nedotáhla až do konce. Jen u jedné části příběhu nabídla vysvětlení (čtenář si ale i tak musí hodně domyslet), další nechala tak nějak zamlžené. I přesto dám 4 hvězdy, protože atmosféra a styl vyprávění si to zaslouží.
Pro mě to byla knížka o naději. Mám ráda, když se potkají dva outsideři. Nikdo neví odkud přišli a kam si to nasměrují, neukotvení lidé, které možná honí minulost nebo jen její stíny. A vy můžete luštit co skrývají.
Jake, u které bylo jasné od prvních vět, že růžovým sadem do přítomnosti zrovna neprošla. Tvrdá ženská, co se nebojí spoléhat sama na sebe a co umí přežít ledasco a obstát i mezi střihači ovcí. Právě u tohoto příběhu mi otevřený konec vůbec nevadil. Dopsala jsem si ho sama...
Nelíbilo. Prostředí samá špína, zdůrazňování ošklivostí, hrubý vulgární slovník a postavy, mezi kterými jsem nechtěla setrvat ani v knížce z papíru, takže jsem ten příběh nedočetla. Možná, že je to moje chyba a nakonec by se mi to líbilo?
Kniha byla psaná poutavým způsobem, ale to je tak všechno. Celou dobu jsem čekala na rozuzlení, ale to nepřišlo, nebo jsem ho nepochopila. Kniha má dvě dějové linky a linka jdoucí do minulosti se rozplete. Nicméně 80% této linky bylo úplně zbytečných a nechápu její význam. Linie v přítomnosti skončí na mrtvém bodě. Mám podezření, že ani autorka sama nevěděla, jak knihu uzavřít. Postavy byly nesympatické a bez hloubky, prostě jen byly, mluvily, ale nic neřekly.
Není to vůbec špatné - váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.
Nicméně k těm čtyřem mi přece jen něco chybí. Celou knihu jsem měla pocit, jakoby ty postavy byly až příliš ploché, nedokázaly mne tak úplně přesvědčit, že zrovna jejich příběh chci číst. Oceňuji originální styl psaní - ty dvě dějové linky jsou vskutku nápadité. Ale jazyk a forma psaní této autorky mi přliš nesedly. Občas jsme měla pocit, že je užívání vulgarit až zbytečně prvoplánové, vyprávění mi sem tam drhlo jak smirkový papír. Ale jak píšu na začátku - není to špatné, jen zrovna teď mám asi laťku hozenou příliš vysoko.
Trochu mi trvalo pochopit styl psaní, kdy chvíli jste tady a pak bez mrknutí oka zase jinde... ale když se mi konečně rozsvítilo, že jedna linie je současná a ta druhá "osudová" vyprávěná náznakově pozpátku, tak si mě ta ponurá atmosféra a hozené indicie minulosti omotaly kolem záložky...
S gustem se propadám do těch rádoby obyčejných příběhů, kde se vlastně nic neděje a přitom se děje úplně všechno... a tohle je jeden z nich... plyne nenuceně, jako děj nezávislého filmu a přitom vám nedovolí ho na chvíli pustit z ruky... je to příběh drsný, nekompromisní a vlastně tak moc lidský....
Ideální ke čtení v ušáku u krbu s pořádnou dávkou whisky v ruce, dřevo praská a venku chči...ehm... prší a prší!
Netradičně kompozičně stavěný příběh (2 časové linie, protikladná slovní spojení...) plný tajemna, lidskosti a bestiality. Výborně knihu vystihuje část recenze z Independent: "Nepříjemně krásný román".
Zpívá, zpívá, každý pták
Taková neobvyklá knížka, kterou čtete s tím, že se dozvíte nějaký závěr a to vás nutí číst dál. Přečteno jedním dechem. Líbí se mi, jak autorka dokázala originálně popsat denní rutinu práce na farmě.