Zpěv míru

Makhali-Phal báječně našla tajemství literatury vskutku lidové; v ní ožívá nejvznešenější tradice, naprosto jí nezasahují vášně, ona naslouchá instinktu davu. Mnohost asijských forem objevila nám ve volných verších veliké šíře a mohutnosti. Poetka nezapomíná, že mluví ve jménu všech. Odtud ta hutnost jejího přízvuku, síla jejího přesvědčení a nádhera zdrženlivosti. To není dítě, kdo k nám přichází, to je živá alegorie znovuzrozeného národa. Opakování, mohomluvnost, progresivní a těžká moc slov, to vše je přiměřené geniu Khmerů. Báseň bez věku, současnice let mythických, nejstarších hodin výbojů, přece však schopná dojmouti ještě potomky vnuků dnešních dětí, schopná, aby byla jimi pochopena, zapamatována a recitována.... celý text