Zpátky na zem: Jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu

Další z dlouhé řady pokusů o návrh politického řešení současných krizí (vzrůstající nerovnosti, ekologické krize, krize globalizace apod.). Tentokrát jde o snahu skloubit globální s lokálním, zdravý nacionalismus s ohledem na globální spolupráci, kdy by v centru dění měl být zájem o zachování života na zemi. Určitě jde o zajímavý text, který by stálo za to více rozpracovat (zatím jde, zdá se, o pouhý nástřel hlavních myšlenek) či se ho pokusit uvést v život v nějakém politickém hnutí.

Esej, která si nebere servítky s kritikou Trumpa, brexitu nebo nacionalismu v Evropě. Autor nahlíží zajímavou perspektivou na klimatické změny ve snaze změnit pohled na globalizovaný svět.

Jasnozrivá esej o potrebe deglobalizácie v najlepšej tradícii tohto francúzskeho žánru (essai u Montaigna znamená pokus, pokračovali Pascal, Montesquieu, Rousseau...) s inšpiratívnymi podnetmi. Poctivé premýšľanie o našej situácii a cestách von (teda vlastne dnu - späť na Zem). Užitočná navigácia, kde pristáť: prejsť od moderného k súčasnému; skromnosťou, otvorenosťou, vnímavosťou vzdorovať epistemologickému delíriu kráľov Ubuov v prezidentských palácoch.
,,Jisté je, že se všichni nacházíme před univerzálním nedostatkem prostoru, který by bylo možné sdílet, a obyvatelné země."
,,...nastala možná doba, kdy musíme přestat mluvit o lidech (humains) a začít hovořit o pozemšťanech (Earthbound), a zdůraznit přitom, že humus a především kompost jsou zahrnuty v etymologii člověka (humain). (Pozemšťan /terrestre/ má tu výhodu, že žádný rod ani druh neurčuje...)"

model nového směřování Evropy, vyhýbající se dosavadnímu napětí mezi globálním a lokálním, mezi vnějším a vnitřním, mezi pravicí a levicí, mezi vědami přírodními a humanitními, kterým chce Latour otevřít diskuzi, proč ne

neztotožňuju se s teorií Gaia ani s přijetím migrantů (neporozuměl jsem Latourovu závěrečnému zdůvodnění) a pochybuju o tvrzení, že rozdělení světa po druhé světové válce lze označit za "bottom up design"