Zklamané dívčí srdce

Měl jsem chuť vystoupit ze své komfortní zóny a zkusit něco, co je na hony vzdáleno mému běžnému literárnímu záběru a navíc dokonce něco, co nejen není vůbec určeno mě, jakožto cílovému čtenáři, ale co navíc ve své kategorii spadá do oblasti nejnižšího, totálního braku ( pro který mám - zejména v žánru fantasy - jinak ovšem poměrně slabost, pokud je zábavnou formou napsán)

No, co jsem mohl taky čekat, že jo...

Prvních pár stránek autorka samozřejmě vystřihne ukázkovou práci s největším a nejčastějším nešvarem napříč celým spisovatelským světem - a to tím, že na nás nasype neskutečné množství postav, v kterých jsem se okamžitě ztratil. Vůbec jsem nevěděl, kdo ke komu patří, kdo je čí milenec, kamarád, teta, brart z osmého kolena ...nevěděl jsem nic a samozřejmě to bylo v 98% případů úplně fuk, protože ty postavy byly dokonale zbytečné a sloužili jen pro matení čtenáře. Ta zbylá 2% opisovala naprosto nemastnou, neslanou rodině/milostnou linku, kdy vdova po slavném režisérovi hledá sama sebe, její herecký kolega ji miluje, ona jeho ne, její dcera straní jejímu bývalému manželovi a musí pochopit situaci své matky...na to, že tahle volovina má jen 50 stran, se spisovatelka rozhodla rozehrát poměrně komplexní drama, na které nejen nemá svým umem, protože to celé působí mrtvě a toporně, ale i kdyby zvládla zázraky ,tak na takhle malém prostoru to přesvědčivě udělat ani nelze.

No - příště, až budu mít podobné choutky a budu chtít zkusit červenou knihovnu, zkusím něco opravdu podařeného. Pokud něco takového z tohohle ranku existuje.