Přidat komentář
03.02.2016
Filmové zpracování je samozřejmě zábavnější, ale naši dva kluci se bavili i při čtení (či spíš ohlížení jednotlivých obrázků, protože textu tam moc není).
Vlastníme vyřazenou z knihovny. Když jsem ji četla poprvé s Barunkou, tak jsem u ní vysloveně trpěla. Říkala jsem si, co je to za blbost. Samé cink, cink, cink, kríí, kríí, kríí a chrrr, chrrr, chrrr. Ale dceři se líbila, tak jsem protrpěla i další čtení. Asi o rok později si knížku vyhlédl k večernímu čtení Arnoštík. Nadšením jsem pochopitelně nevýskala:-) Oba je čtení ale strašně bavilo, nad obrázky jsme si dlouho povídali, naučili se dělat dlouhý nos a Arnošt pořád řešil, proč zlobí žížaláci Kosáka. Jen jsme knížku dočetli, chtěli ji číst znovu. Včera byl syn na preventivní prohlídce a při zkoušení zraku řekl, že je na obrázku Kosák:-) Těch pět je hlavně za děti, kteří knihu milují. A ve výsledku po tolika čtení, jsem si nakonec neplechy dvou žížaláckých kamarádů a jednoho nevrlého kosáka užívala taky:-)