Život je přece jen krásný
Sigrid Boo
Humoristický román.
Přidat komentář
Z nostalgie jsem si tuto knihu chtěla přečíst po x letech, ale zklamala mě svým obsahem. Proto nechápu, jak může Eva-K z důvodu, že knížka patřila její mamince, ji přečíst snad 10x. Pokud by moje mamka měla knihu, která by se mi nelíbila, asi bych nekoukala na to, jakou minulost v sobě skrývá a poslala bych obratem dál, ale někomu se líbit může, nic proti tomu. Já v tomto příběhu nevidím žádný humor, jen jsem chtěla vědět, co jsem četla jako náctiletá. Ta hvězdička je díky nostalgii a obalu, který si pamatuji, když kniha zdobila moji skrovnou knihovničku.
Líza je mladá dívka se spoustou sourozenců a rodiči, kteří mají - jak jinak- úplně jiný pohled na svět než ona. A pak jsou tu ještě dva muži - jeden bohatý a druhý chudý a rozhodování mezi nimi uričtě nebude jen tak jednoduché.
Milé čtení, nabarvené boty a odesílání dopisu v kombiné opravdu pobavilo :-)
Moje srdcovka, knížka po mamce, četla jsem ji snad 10x. Je to trošku červená knihovna, ale s mnoha velmi vtipně vykreslenými scénami, inteligentní... ideální na zlepšení nálady.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1975 | Život je přece jen krásný |
1938 | Kdo se směje naposled |
1941 | Jinak jsme se měli krásně |
Tady se mi forma líbila víc než obsah. Autorka psala bystrým, břitkým způsobem, měla dobře vypointované vtipy i trefné postřehy o mezilidských vztazích. Používat takový talent na tak banální příběh mi přijde škoda. Spíš než v celku je síla téhle knihy v jednotlivých "scénách" (večeře s nabarvenými botami, zabouchnutý klíč a hrdinka na ulici ve spoďárech, návštěva kina... atd.) Trochu mi připomíná tvorbu Betty MacDonaldové, která taky psala s humorem o krušném životě pracujících mladých žen za Velké hospodářské krize. Trochu.