Zelenější tráva
Františka Sylva Vokurková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392182/mid_zelenejsi-trava-OqC-392182.jpg
4
17
6
Serafína je šestnáctiletá holka se sluchátky v uších a hlavou plnou snů o návratu do jižní Itálie, kde se narodila a kde zůstal její tatínek, babička i moře a sad plný olivovníků. Od svých sedmi let žije v Praze s mladší sestrou a matkou, se kterou se v jednom kuse hádají a která oběma svým dcerám zakazuje jakoukoliv návštěvu jejich rodné země. Co Serafíně v životě chybí, snaží se hledat v knihách i v povídkách, které píše. Pak ale jednoho dne do jejího světa vstoupí nová přátelství a možná i láska a její život se začne rychle měnit. Na cestě k nalezení sebe samotné ji ovšem čekají nelehká rozhodnutí a bude se muset vypořádat s tím, že skutečný život přináší i znepokojivé věci, že někdy není všechno tak, jak se zdá, a že když nám na něčem záleží, je třeba jednat i ostatním navzdory.... celý text
Přidat komentář
Další z knih, které naše knihovna řadí do literatury pro dospělé, i když tady mají štítek pro mládež. Ale já si nestěžuju a jsem mile překvapená - kdybych si nepřečetla záložku, nenapadlo by mě, že autorka je tak mladá. A pokud tuhle knížku sepsala už před několika lety, pak smekám a těším se na její další knihy.
Téma zajímavé (jak vzniklo a jak dopadlo manželství Češky a Itala, rodina, kamarádství versus láska a především osamělý život knihomolů), ale nijak výjimečné, a přitom podané čtivě a neotřele. Já jsem si četbu užila opravdu do posledního řádku, takže určitě doporučuju. I když teď mě napadá jedna drobnost: co ten epilog?
"Vaše máma byla jako vichřice. Zničehonic se tu objevila, zničehonic zase zmizela a nechala po sobě hroznou spoušť. A máš právo být na ni kvůli tomu naštvaná. Všichni to právo máme. Vaše máma nevěděla, kdo je a co chce, a myslím, že to neví doteď."
Serafína je šestnáctiletá holka, co se touží vrátit do své rodné země-Itálie. Chybí ji táta, babička, moře, olivovníky, ale její matka ji a její sestře zakázala jakoukoliv návštěvu Itálie. Serafína se s matkou dost hádá, je na ni naštvaná za to, co udělala. Vždyť ji nechtěla pustit na místo, kde to milovala. Serafína hodně čte a píše, a celý svůj smysl života hledá na stránkách knih. Jednoho dne však do jejího světa vstoupí nová přátelství a možná i láska. Její život se začne rychle měnit a Serafína se musí vypořádat se spoustou překážek. Vypořádá se s nimi? Změní se její život k lepšímu? Najde pro ni její matka pochopení a podívá se ještě někdy Serafína do její milované země Itálie?
Tato kniha se mi velice líbila a krásně se četla. Velice doporučuji. 5/5*
Moc povedený dívčí román! Pohladil po duši i "31letou starou větev" :-D
A pokud ho autorka opravdu dokončila ve 14 letech, tak klobouk dolů!!
Skvělá kniha, atmosféra z přímo sálá a příběh mě velmi zaujal. Občas jsem se v hlavní hrdince přímo viděla ☺. Skvěle popsaný svět "outsiderů" s knihou v ruce.
Autorku znám osobně a musím říct, že je to velmi milá a sympatická dívka.
Knihu jsem přelouskala za jednu směnu na brigádě. Napadají mě...slova. Kniha je jich plná; nejrůznějších obratů, opisů, navracením se k minulosti. Hlavní hrdinka mi v něčem strašně připomíná mě samu, v některých chvílích jsem měla chuť jí nafackovat a někdy naopak obejmout. Myslím, že tohle od knížky vyžaduji. Emoce. Abych se vžila do příběhu, abych knihu nechtěla neustále odkládat kvůli přicházejícím turistům, abych se odpoutala od reality, abych raději trávila čas s fiktivními postavami. Tady jsem si je okamžitě zamilovala. Za jméno Serafína dostala kniha ode mě miliardu plusových bodů, ještě než jsem vůbec začala číst, páč Serafína je nejvíc dokonalý jméno (no podle většiny budou moje děti chudáci). Moje nejoblíbenější postava byla Natálie. Bože, já ani neumím být konstruktivní. Takže, jdu tu knížku nacpat mámě, snad se změní její pohled na jméno Serafína a vezme mě do Itálie.
Zelenější tráva
Ke knize jsem se dostal zajímavým způsobem, díky tomu že jsem se náhodou seznámil s autorkou. Sice jsme se potkali jen jednou, ale tehdy jsme vedli docela zajímavou několikahodinovou diskuzi o všem možném a o tom, že ve 13 letech napsala knihu, se ani koutkem nezmínila. :) Když jsem mnohem později na knihu narazil, tak jsem koukal jako puk. Neobvyklé jméno skoro vylučovalo možnost pouhé shody jmen a taky že jo. Nejen, že má Františka talent na psaní, ale kromě toho je i zajímavý a očividně taky skromný člověk. Pokud se někdy odhodlá k napsání další knihy, v čemž ji fandím, tak si její knihu určitě ujít nenechám.