Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Otec a dospělý syn se spolu vydávají na neplánovanou rybářskou expedici. Jeden neví, co se životem, a druhému ho moc nezbývá. Oba utíkají před problémy – k nadsázce, humoru i ke vzpomínkám. A přitom si dodávají odvahu k tomu, co budou muset dřív anebo později udělat. Příběh o tom, že i v beznadějných koncích je vždycky naděje. A taky trochu o tom, že ty nejdůležitější věci v životě se dějí tak nějak mimochodem, a když není kam utéct, je třeba vzít věci tak, jak jsou. Jenom pro ty opravdu nejtěžší případy je tu zapomenutý ostrov někde v Pacifiku…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474656/big_zapomenuty-ostrov-nekde-v-pacifiku-bgn-474656.jpg 3.923
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku

stesti.s.knihou
08.11.2021

Do knihy Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku jsem se zprvu vůbec nechtěla pouštět. Ač má fakt zajímavou obálku, anotace mě moc nezaujala. Nakonec jsem knize šanci přece jen dala a… asi jsem měla dát na svou intuici :) Nebylo to vyloženě zlé, to vůbec ne; kniha se zabývá poměrně závažným tématem, a sice vztahem mezi umírajícím otcem a jeho synem, tento vztah je však rozebírán a analyzován humornou, sarkastickou cestou.
Spolu se vydají na spontánní cestu do Norska na rybolov. Oba tuto cestu berou jako poslední možnost k nápravě jejich zvláštního vztahu, proto vzpomínají na předchozí zážitky a situace, analyzují minulé pocity a emoce a snaží se užít si dost možná poslední společnou cestu, která by mohla (a měla) napravit jejich vztah.
Jak to dopadne si přečtěte sami.
U knihy jsem se místy bavila, bylo to příjemné, vtipné a melancholické čtení, zároveň to pro mě ale bohužel nebylo nic, z čeho bych byla vyloženě nadšená.

Akťavs
03.11.2021

Mám z knihy rozpačitý dojem, na začátku jsem ji chtěla dokonce odložit, připadala mi hodně chaotická, pak se to celkem rozběhlo, ale podle mého názoru to byl celkem úlet , ve kterém se vyskytla občas nějaká chytrá myšlenka. trocha ironie a trocha humoru. Dávám 3 hvězdy. Konec je sice k zamyšlení, ale když si ho představím v realitě, jsem hodně v rozpacích. Přesto uznávám právo autorky.


BoženaN
31.10.2021

Kniha mě velice mile překvapila, jedna z nejlepších, co jsem letos četla. Je vtipná i dojemná. Moc jsem se pobavila. Nemá žádné hluché místo.

BookloverKlara
05.10.2021

Moc krásná knížka, pro mě velmi pozitivní překvapení. Hugo ze začátku mírně nesympatický, ale po chvíli jsem se začetla a kniha mě docela dostala. Dojemný příběh jedné rodiny, jednoho otce a syna. Pro mě ideální kombinace humoru a hloubky. Super! :-)

Monačte
09.09.2021

I když mě lákala krásná obálka, téma rybaření a vztahu otec-syn mě nijak zvlášť nevzrušovalo. Byla by ale chyba, kdybych se nechala odradit! Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku byl totiž to nejlepší, co jsem letos v létě přečetla!
Příběh má spád a tak nějak se pořád něco děje. Pokud vás děsí dlouhé scény s rybařením ala Moby DIck nebo Stařec a moře, tak klid. Celá ta rybí záležitost je tu popsaná tak, že vás to bude bavit (a možná začnete přemýšlet i o koupi prutu!).
A je to celý vtipný! Děsně vtipný! Tedy pokud se vám to trefí do vašeho smyslu pro humor, což se u mě stalo. Suchý humor, někdy trochu černý, sarkasmus a ironie. A mezi těmi vtípky a lovením ryb to řeší témata s velkým T – rodinné vztahy a smrt. Kdo by byl řekl, že tahle kombinace může být tak skvělá? Je to asi jako se psími sušenkami – neuvěříte, jak jsou dobrý, dokud je sami neochutnáte...

MilenaFilipová
30.07.2021

„Hele, to nedává smysl, cos napsal,“ ozve se Hugovi za zády Zuzana. Jsou spolu tak dlouho, že Hugo občas zapomíná, proč spolu vlastně jsou. Hlavně ve chvílích, jako je tahle.
„Uděláš mi kafe, miláčku? Seděl jsem nad tím celou noc.“
Není to pravda, do tří hrál WoWko a pak se litoval, ale mohlo by ji to na chvíli umlčet.
„Nad těmahle čtyřma větama, jo? To ses měl radši vyspat.“
Zuzana někdy dost nepříjemně připomíná Hugovu mámu.
A pak, co může podržtaška z reklamky vědět o psaní?
„Co když někdo není ani velkej, ani malej, ale prostě takovej nijakej?“ ozve se od kávovaru, a Hugo se ze všech sil snaží vy bavit, jak hezký má Zuzana prsa. Doufá, že mu to zabrání, aby ji poslal do prdele hned po ránu. „Musíš uznat, žes zapomněl napsat o lidech, co jsou prostřední. A bez nich to nedává smysl.“
„Jdi do prdele!“ zakřičí Hugo do vrčení kávovaru a prskající kávy.
:-DDD