Zapomeňte, že jste měli dceru
Sandra Gregory
„Žila jsem s maniaky, zločinci a vrahy.“Pravdivý příběh pašeračky drog, která přežila peklo thajské věznice. Britská učitelka Sandra Gregoryová si dva roky užívala života v Bangkoku. Po vojenském převratu se ale její život začal hroutit - přišla o práci, vážně onemocněla a brzy se ocitla bez peněz. Zoufale toužila vrátit se domů, ale nechtěla rodiče žádat o peníze, takže souhlasila s nabídkou propašovat přes bangkocké letiště heroin. Byla však zatčena a odsouzena k pětadvaceti letům vězení. Nejdříve strávila čtyři a půl roku ve známém vězení LardYao, přezdívaném „bangkocký Hilton“, příbytku masových vrahů, maniaků, a dokonce i jednoho kanibala. V roce 1997 byla přemístěna do Británie, kde si odseděla další tři roky v několika věznicích, včetně jednoho s nejvyšší ostrahou. Scény popisující brutalitu, násilí a ponížení, kterých byla svědkem jak v Thajsku, tak i v Británii, jsou silné a nezapomenutelné - být tady, to je pomalé mučení, udržují mne tu naživu, abych mohla trpět. Úžasná vůle a vnitřní síla i podpora rodičů jí nakonec pomohou udržet si zdravý rozum a přežít.Sandra byla propuštěna v roce 2000 poté, co jí thajský král udělil milost. Sugestivním vyprávěním o své zkušenosti přináší obraz mrazivé reality a zároveň varuje, že se něco podobného může stát každému. Snad tato kniha uchrání mnoho dalších před podobným osudem.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , JotaOriginální název:
Forget You Had a Daughter , 2002
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, která se mi moc líbila! Z této knihy se snad musí poučit každý, jak je důležité promyslet všechny své kroky, jak se ve vteřině může změnit celý život, jak všechno může být najednou pryč jen kvůli špatnému rozhodnutí. Doporučuji přečíst každému!
Kniha se četla moc hezky, je napsána pěkným způsobem...přečetla jsem ji jedním dechem, a doporučila bych ji i k přečtení... Ani na minutu mě kniha nenudila, Sandru neobdivuji za to, co udělala, ale jak následek svého činu zvládla, jak se poprala s životem ve vězení a nevzdala to.
Urcite to muselo byt strasne to vsechno prozit.... Ale kniha byla pro me nudna... a od treti kapitoly (kde autorka posisuje jakse ve vezeni citila, jine vezne a jejich osudy, pravidla vsech vezeni ve kterych byla... stale a stale to same dokola... takze sem se tesila az knizku konecne doctu ;)
Štítky knihy
drogy vězení, věznice osudy lidí Thajsko autobiografické prvky Velká Británie pašeráctví osudy žen konec 20. století britská literatura
rozhodně stojí za přečtení... z příběhu by se mohla poučit spousta lidí... řekla bych, že tato kniha je jasným důkazem toho, že "líná huba, holé neštěstí" a "za blbost se platí".... Kdyby se hlavní hrdinka zeptala rodičů, zda by jí nepřispěli na letenku, mohlo by být vše úplně jinak.............................................