Zákon karmy

Kdyby tak karma fungovala okamžitě? Jen si to pojďme představit. Zákon karmy nám to ukáže na bezpočtu příklad.
David Michie vzal tento nápad a napsal o něm sérii příběhů, lidských osudů a hezky do toho vpletl celosvětovou epidemii instantní karmy. Možná jste o této knize už slyšeli. Jaká ale je doopravdy?

Upřímně, je velmi rychlá, okamžitá a děje se v ní rychle střídají. Autor zvolil formu kouskovaných příběhů, ke kterým se jako k celku vracíme vždy po několika předchozích kapitolách věnovaným zase kousku předcházejících lidských osudů. To zvyšuje čtivost, ale také chaos. Možná to je ale záměr, protože s tímto poskládáním textu si čtenář udrží svěžest a pozornost rozhodně delší dobu. Možná je i vhodnější pro pomalé, dávkované čtení. Ale tohle je už na osobních preferencích čtenáře, pro mne to bylo spíše chaotické, i když potom jsem asi ocenila to, že mi mozek musel zpracovávat více příběhů dohromady, že i ta finále byla plus mínus podobná.
Nejspíš tu šlo o ten vývoj okamžité karmy, která postihla svět.

Ukázka:

"Po tváři se jí koulely horké slzy. Schoulila se do klubíčka a cítila se mizerně. Tiše plakala a zdálo se, že okamžitá karma nijak nepůsobí. Člověk, který páchá zlo, se má dál dobře, zatímco všichni okolo, máma, Matias i ona, se s tím holt musí nějak vypořádat.

Když jí však pohled padl na notebook na posteli, vrátila se v myšlenkách k otci. Vypadá to, že ho Čůza jenom využívá, a on to ani netuší. Co když se ta špatná karma, kterou vytvořil, vrátí a udeří ho náhlou, nemilosrdnou silou? A je něco špatného na tom přát si, aby udeřila?"

Kolik z nás někdy prožilo situaci, kdy si pokládal tu naši vytučněnou větu?

S Gabby se zase za pár kapitol setkáme, ale chci na této ukázce upozornit na to, jak moc mohou příběhy zasahovat čtenáře v jejich osobních bolestech, křivdách a zradách. Nemusíme být přímo na místě Gabby, abychom ale velmi dobře dokázali pochopit její pohnutky. Příkladné příběhy jsou v knize někdy až příliš naivní, nebo příliš okaté, ale to jsem autorovi velmi brzy odpustila. On tohle ve svých knihách dělá a rušivé mi to přijde jen ve chvíli, kdy mám náladu ne na akční čtení, ale na to, čím mne kdysi dávno rozmazlil. Toulavé všední, mazlivé a v podstatě nijaké, čtení o životě horské kočky kdesi v Himalájích, toulání se po komnatách Jeho Svatosti a tak dále. Jenže život lidí je mnohem hektičtější než život koček, takže nedá se nic dělat.

Osobitý autorův styl tak snad jeho čtenáře nezklame. Je to také dobrá kniha pro pochopení karmy jako takové. Ačkoliv... kdoví, jak by to vypadalo doopravdy, kdyby se takový proces na Zemi spustil. Zatím se musíme smířit s tím, že někdo v Gabbyině situaci zůstává klidně celý život.

Na mne opravdu celá kniha působí jako malý zákusek, jako lehké čtení s přesahem do moudrosti, kterou je prostě dobré si čas od času připomínat.

O autorovi: Zákon karmy napsal jako chytrý příběh odhalující principy fungování této duchovní teorie. Je autorem bestsellerové série Dalajlamova kočka a ve svém životě praktikuje buddhismus.
R. Petříčková, pro esoterika.cz