Rytíři cti
Marc Gascoigne , * antologie , Christian Dunn
V ponurém a nelítostném světě Warhammeru drancují krvežízniví přívrženci Mocností zla zemi. Ale lidská rasa má svoje vlastní hrdinné obránce: vznešené válečníky, kteří přísahali položit vlastní život za ty, kdo jsou pod jejich ochranou. Rytíři cti je strhující sbírka akčních fantasy povídek z časopisu Inferno!, která mapuje nikdy nekončící boj mezi šampióny temnoty a světla.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2008 , PolarisOriginální název:
Lords of Valour , 2001
více info...
Přidat komentář
Povídky, jak už název napovídá, se točí kolem kladných protagonistů. Povídky mě převážně bavily, ocenil jsem hlavně ty z Bretonie, která je jinak ve Warhammer světě na vedlejší koleji. Např. první povídka Víra, nebo Dědic a syn. Jsou zde i horší povídky, ty lepší ale převažují. I poslední povídka, která je nejkratší, je pro fanoušky tohoto univerza velmi "informačně" přínosná a zajímavá. Kniha se mi četla dobře, doporučuju ji nejen zasvěceným fanouškům, ale i nováčkům, co se tohoto světa týče.
Štítky knihy
Část díla
- Dědic a syn 2000
- Gentlemanská válka 1999
- Kdo by truchlil pro nekromanta 2000
- Morová jáma 2000
- Nejmocnější rituál 2000
Kniha Rytíři cti je v
Přečtených | 58x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 56x |
Chystám se číst | 9x |
Chci si koupit | 5x |
dalších seznamech | 1x |
Výběr dvanácti povídek z Warhammeru spadající spíše do oblasti šedého průměru. Moje hodnocení je rozhodně ovlivněno tím, že se k povídkám obecně stavím dost rezervovaně. Člověk je na jednu stranu natěšený, krátký formát slibuje dynamický a úderný zážitek, čtenář se těší na svěží jednohubku. Realita je však téměř vždy opačná, krátké příběhy, bez začátku, bez konce a nedostatek prostoru k vystavění hloubky a pohlcení čtenáře. Obvykle kladně hodnotím pouze povídky, kde nalézám nějaké spojení se známými příběhy a postavami, zde ten krátký formát funguje, někdy překvapivě dobře. I přes tuto opakovanou kritiku čas od času po povídkové knize sáhnu. Jaký jsem tedy měl dojem z této? Za zdařilé mohu označit pouze čtyři povídky - Dědic a syn, Morová jáma (Nurgle!), celkem zábavná je i Gentlemanská válka, a v případě, že je čtenář obeznámen s trilogií Matthias Thulmann - Witch Hunter, tak pak i povídka Volba nenávisti. Nemohu říct, že bych tehdy litoval utracených peněz a času, konec konců je to Warhammer, takže krutost, temnota, chaos a smích krvežíznivých bohů jistou úroveň zaručuje. Přesto mi přijde, že ty čtyři víceméně povedené kousky jsou přeci jen trochu málo.