Vzpomínky

06.03.2021

(SPOILER) Kniha, na kterou jsem náhodně narazila v knižním e-shopu. Protože prof. Jan Šmarda je synem jednoho z nejvýznamnějších brněnských botaniků předválečné generace, usoudila jsem, že tuto knížku bych si měla opatřit. Jistě se ve vzpomínkách dozvím mnoho zajímavostí. Další důvod byl zřejmě ještě silnější – kdysi, před více než 20 lety, jsem od prof. Šmardy četla knížku Život z obou stran, která mě zaujala do té míry, že jsem autorovi napsala pochvalný mail. Pan profesor mě tehdy pozval k sobě na LF MU (měla jsem to jen kousek z PřF MU) a hodinku či déle jsme si povídali o biologii, o knihách i o generacích Šmardů. Bylo to podnětné a dodnes na to setkání ráda vzpomínám.

Ale abych něco napsala i k této knížce :-). Pokud máte rádi knížky o starých časech první republiky a období druhé světové války, jakož i o nelehké době poválečné, možná vás tato kniha zaujme. Mimo jiné se v ní dočtete i kus historie města Tišnova a taky něco z historie Brna, i když k ní jistě existují podrobnější knížky. V knížce je i řada historických fotografií, které se zdaleka netýkají jen rodiny Šmardovy. A co se týče fotek rodinných - vždycky mě (i moje spolužáky na VŠ) moc bavilo porovnávat, jak ti naši staří páni profesoři (učili mě vrstevníci prof. Jana Šmardy), které jsme poznali až v pokročilém věku, vypadali v mládí. Většinou jsme si tehdy, ve věku kolem dvaceti let, nedovedli představit, že ti bělovlasí pánové byli kdysi tak mladí jako zrovna my a že mívali stejně originání (a často ještě ztřeštěnější) nápady. Na těch fotkách z mladých let jim to ale bez výjimky hrozně slušelo – a totéž platí i o prof. Šmardovi.

Knížka je takovým příjemným pohlazením, závanem starých časů, pobídkou k rozjímání o životě... Proto mě mrzí, že nemohu dát pět hvězdiček, dokonce i ty čtyři jsou spíše z úcty k panu profesorovi. Proč? Chtělo to podstatně víc zásahů ze strany redaktora – a knížka by se četla mnohem lépe. Nyní se v ní řada věcí opakuje, a to i několikrát (ano, vím, že při vzpomínání se člověk vrátí k jedné události třeba 5x, ale v knize bych ocenila, kdyby to bylo trochu zredukováno). Některá souvětí jsou velmi dlouhá, obsahují text v závorkách, apod. – to vše je je dost obtížně pochopitelné, člověk musí text přečíst 2x. A v kapitole o přírodě Tišnovska jsou i věcné chyby, výrazy, které se v ekologii nepoužívají či popisy nesrozumitelné zřejmě proto, že pan profesor se profesně celý život věnuje něčemu jinému než jeho otec. Je velká škoda, že se neobrátil na někoho ze současných botaniků či ekologů, aby mu text pročetli a upravili. Někde také čtení komplikuje popis mnoha detailů z bydliště J. Šmardy nebo z jeho prázdninových pobytů. Chápu, že pro rodinu může mít význam vědět, jak byl velký který pokoj v bytě nebo jak byla rozvedena voda po dvoře, ale pro ostatní čtenáře takovéto popisy spíše narušují osnovu textu. Možná by bylo bývalo stačilo dát tyto popisy do poznámek pod čarou nebo na konci knihy.

I tak jsem ale ráda, že jsem si knížku přečetla. A na rozdíl od mnoha jiných ji ani nepošlu dál, snad z jakési nostalgie a potřeby mít u sebe vzpomínky jiných než jednou začnu sepisovat svoje vlastní :-).