Vyznání ospravedlněného hříšníka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jediná kniha skotského autora z počátku minulého století, přítele sira Waltera Scotta a obyčejného pastevce. Kniha sestává z dvojího zpracování téhož příběhu vyprávěného jednou „vševědoucím“ vypravěčem, podruhé pak hlavním hrdinou příběhu ve formě jeho soukromého deníku. Východiskem knihy je existence náboženských sekt kalvínského vyznání, jejichž příslušníci věřili v Boží předurčení člověka ke spáse či záhubě, které člověk nemůže svým životem v žádném případě změnit. Autor v knize ironizuje a dovádí do absurdity víru těchto sekt a spojuje živé realistické líčení postav a krajiny s groteskními, fantastickými obrazy. Knihu je možné číst jako prazvláštní detektivní příběh i jako ironizující studii extrémního, vysoce netolerantního a agresivního typu křesťanství, které doslova zaměnilo Boha za ďábla....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/197149/big_vyznani-ospravedlneneho-hrisnika-gSg-197149.jpg 4.78
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Confessions of a Justified Sinner, 1824


více info...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Kniha Vyznání ospravedlněného hříšníka

Witt
06.08.2015

Anatomie zla
Lze bez přílišného přehánění konstatovat, že před vydáním Vyznání ospravedlněného hříšníka znalo Jamese Hogga (1770–1835), důvěrného přítele Waltera Scotta, jenom pár anglistů. Není velkého divu – z jeho plodné básnické tvorby má totiž trvalejší hodnotu pouze hrstka balad ze sbírky The Queen Wake, kupříkladu Kilmeny a Čarodějnice z Fife, a jeho jediný román zůstal v českém prostředí dlouho nepovšimnut. To už dnes naštěstí neplatí – nakladatelství Argo splatilo nemalý dluh měrou přímo vrchovatou a uvedlo na trh Vyznání v brilantním archaizovaném překladu Tomáše Míky s neméně brilantními ilustracemi Saši Švolíkové.
Naskýtá se otázka, čím může tento román (navíc ostentativně náboženského charakteru) po málem dvou stech letech zaujmout. Je to „vynikající dobová detektivka se surreálnými prvky“, jak se tvrdí na záložce knihy, alegorie s didaktickými rysy, anebo spíš makabrózní sonda do duše psychopata, která anticipuje moderní psychologický thriller? Tak trochu ode všeho, byť proti té detektivce bych se přece jenom trochu ohradil – děj románu je na ni až příliš lineární a dozajista až příliš předvídatelný.
V tomto konkrétním případě to ovšem na škodu není. V jedné z hlavních rolí příběhu, vyprávěného dvakrát ze dvou různých úhlů, vystupuje totiž sám Ďábel, který rafinovaně svádí druhorozeného syna zemana z Dalcastelu, zbožného, byť charakterově pokřiveného Roberta. Vše mu usnadňuje přísně kalvinistická výchova (připomeňme si, že sám Kalvín odpíral svým ženevským spoluobčanům i zavařeninu a bruslení), dovedená až do extrémů antinomismu. Antinomisté odmítají zákony jako něco, co je podle evangelií zhola zbytečné, hlásají, že dobré skutky člověku ku spáse nedopomáhají a špatné skutky mu v jejím dosažení nebrání, že Boží dítě nemůže nikdy hřešit, že je Bůh nikdy nepotrestá atd. Čtenář rychle nahlédne, proč musela církev učení o absolutní predestinaci již v dobách Augustinových razantně smést ze stolu – vede totiž do pekel bezuzdného morálního relativismu , anarchie a vpravdě odporného fanatismu (ovšemže v řadách oněch „Bohem vyvolených“). V našem případě dovede hlavního hrdinu k vraždě jeho sympatického bratra a posléze i milenky a matky. Z jeho krásného a výmluvného „přítele“ se postupně stane nesnesitelný trapič a mučitel, který ho nakonec dovede k trpkému konci.
A protože se zdá, že zla na tomto světě nijak neubývá, zůstane toto hypnotické dílko ještě dlouho svěží. Obeznámit se s mechanismy zla pak opravdu nikomu neuškodí.