Vyškov

Pěkná a přehledná publikace, v době svého vydání vlastně po všech stránkách nenahraditelná publikace (velké dějiny Vyškova byly vydány až o sedm let později), která má podle mě trpí dvěma neduhy.

První se týká celkové koncepce, tedy obrazové i textové části: Autor se příliš zaměřuje na proměny centra města, často vysloveně detailní, a prakticky nereflektuje mnohem výraznější změnu tváře vyškovských předměstí a přidružených dědin. Přitom právě tam vyrostla panelová sídliště či různé rozměrnější stavby a areály (průmyslové, skladové, obchodní, vojenské, ale i sportovní), které silně poznamenaly vzezření těchto lokality. V centru a jeho bližším okolí se pak měl více věnovat asi největším socialistickým zločinům na podobě Vyškova – stavbě silničního průtahu a sídlištím na levém (severním) břehu říčky Hané v oblasti hned za bývalým špitálem (kolem Dukelské). Snad to bylo způsobeno nedostatkem vhodné fotografické dokumentace, nicméně i na to autor mohl aspoň upozornit.

Druhá potíž se týká textové části, tj. stručných dějin a soupisu stavebních proměn: Poválečný vývoj, pro obraz dnešního Vyškova dodnes určující, je zmíněn velice stručně, prakticky pominut. Mikulka v tomto přístupu není ojedinělý a přiznám se, že příliš nechápu jeho motivaci. Jestliže u různých publikací a monografií vydávaných městy a obcemi může být snaha autorů pomíjet období komunismu a jeho nešvary motivována tím, že část tehdejších exponentů má (resp. v době kolem roku 2009 měla) stále vliv, třeba i na radnicích, mimoto se obávají, že by se kritičtější přístup mohl setkat i s nevolí občanů, z nichž nemalá část v daném období (zejm. za normalizace) z oněch neblahých zásahů do podoby měst jaksi „profitovala“ (anebo si to přinejmenším dodnes myslí), pak u edice vydávané celostátním nakladatelstvím – Pasekou – a patrně nezávislé na finanční podpoře z městského rozpočtu (v knize o ničem takovém není zmínka) takovýto přístup nechápu. Snad byl veden tím, že k dané době nemá patřičný odstup (z pohledu roku 2009 by se však o tom dalo polemizovat). Anebo mu se to tam prostě nevešlo. Ať už to bylo jakkoli, výklad je vinou toho neúplný. A to je špatně, protože prakticky každá z knih ediční řady Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko je především o období po roce 1948, přičemž největší škody začaly být páchány od šedesátých let.

číst dále...