Vyhoštění
Vladimir Vertlib
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/180371/bmid_vyhosteni-653600d2bdd8d.jpg
4
13
2
Vladimir Vertlib (1966) patří mezi velké rakouské vypravěče současnosti. Narodil se v Leningradě, jeho židovským rodičům se roku 1971 podařilo získat svolení úřadů k vystěhování ze Sovětského svazu do Izraele. Zklamána tamní realitou se rodina přestěhovala do Rakouska, pak opět do Izraele, do USA a zpátky do Rakouska, kde Vertlib vystudoval a v současnosti žije. Ze svých zážitků se Vertlib vypsal v řadě svých děl, i novela Vyhoštění je autobiografická. Líčí snahu židovské rodiny uchytit se v USA, přesvědčit úřady, aby jí daly povolení k pobytu. Čeká ji nekonečná anabáze nejrůznějšími úřady a nakonec nekompromisní vyhoštění. Čtrnáctiletý mladík vnímá velmi intenzivně korektní, nicméně neosobní chování úředníků, které ve vypjaté situaci vyústí v antisemitské postoje. Tato základní textová linie se prolíná s pohledem na americkou každodennost i se vzpomínkami na ruskou realitu, Vertlib se v krátké epizodě z poválečného Sovětského svazu snaží o obecnější uchopení „ruské duše“.... celý text
Přidat komentář
Každopádně mi tento autor žijící nyní v Rakousku sedne. Má velmi dobrý smysl pro detail a popis životních situací, jež prožíval. Téma emigrace bylo a bude vždy složité pro kohokoliv, nejen pro Židy prchající z bývalého Sovětského svazu. Navíc hlavně pro lidi hledající pravdu. Obdivuhodné, jak vystudoval a za daných podmínek se vypracoval v původně pro něj cizí zemi, která je nyní jeho vlastní. Otázkou je, zda to tak kriticky skutečně cítí, že je to jeho vlastní země. Nad tím visí můj otazník. Možná mi to napoví jeho další kniha Šimonovo mlčení, kterou mám rozečtenu.
Vyhoštění
Emigrantská autobiografická próza. Židovská rodina emigrantů ze SSSR obtížně hledá své místo pro život na západě a snaží se usadit v USA. Přes veškerou snahu a obtížné situace je rodina nakonec vyhoštěna imigračními úřady.
Kniha detailně popisuje odlidštěný přístup imigračních úřadů vůči hlavnímu hrdinovi a jeho rodině a zmatky citového zrání a dospívání. Pocit vykořeněnosti a touhy žít v pravdě jsou dva výrazné motivy, které prostupují dějem.