Vojáček Hubáček

Vojáček Hubáček https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290288/bmid_vojacek-hubacek-7D3-290288.jpg 2 3 3

Podivuhodné příběhy českého vojáčka ve světové válce, poslaného kouzelníkem Bišámem do horoucích pekel. Jaromír John vylíčil v „Rajském ostrovu“, jak rostla naše mládež v době budování Národního divadla. Postavou vojáčka Hubáčka vytvořil českého člověka, který se octne v ráji, ale umírá věčnou touhou po vzdálené, byť i malilinké vlasti. Za světové války dostal se vojín Hubáček do Makedonie, překročil práh tajemného tureckého domu a kouzelník Bišám poslal ho do horoucích pekel. Vojáček Hubáček se nedá. Bojuje se všemi zlými duchy pekel, přemůže je a otevírá se mu mohamedánský ráj. Vojáček Hubáček se dívá z ráje na zemi. Co je ta země? Jen prášek ve vesmíru. Co je na té zemi Evropa? Jen malé políčko v rámci oceánů! Co jsou v té Evropě Čechy? Ještě menší políčko, jen tak tak, že je Hubáček pozná. Ale pátrá dál: kde je jeho vesnice, kde je jeho chaloupka, kde je domov? — Dílko Johnovo je čarovné vypravování o touze po domovu, kouzelná báj o lásce k vlasti, pohádka o českém srdci, které se nikde ve světě neztratí. Je to kouzelná knížka pro mladé i pro dospělé, dílko radostné, prozářené něžným a hlubokým citem. S barevnými obrázky Antonína Strnadela.... celý text

Přidat komentář

iceVS
05.05.2019 3 z 5

Tahle kniha ovlivnila můj život hodně, tak jako nikoho jiného asi... Já si jednoho vojáčka Hubáčka vzala :-)

honajz
27.03.2016 2 z 5

Začátek je kouzelně poetický - o Hubáčkově hvězdě v oušku babiččina hrnku. Dokud se drží českých reálií, je příběh zajímavý, ale jak se dostane na machometánskou půdu, přijde mi, jako by jej autor psal po vykouření dýmky opia, spíše jako taková halucinogenní záležitost. Působí to těžce exoticky, ale děj je buď zmatený, nebo celkově nevyvážený, případně žádný a jedná se jen o sled narkotických obrazů.


honajz
27.03.2016 2 z 5

Začátek je kouzelně poetický - o Hubáčkově hvězdě v oušku babiččina hrnku. Dokud se drží českých reálií, je příběh zajímavý, ale jak se dostane na machometánskou půdu, přijde mi, jako by jej autor psal po vykouření dýmky opia, spíše jako taková halucinogenní záležitost. Působí to těžce exoticky, ale děj je buď zmatený, nebo celkově nevyvážený, případně žádný a jedná se jen o sled narkotických obrazů.