Vlasta Chramostová

2 13. února

Skvělé, úžasné. A opravdu nejsem fanda hereček, které v letech 1948-1968 dodávaly legitimitu zločinnému režimu. Pohled z jiné strany, neuspořádané, bohémské memoáry. Lidské, krásné ...

3 06.01.2020

Silná osobnost Vlasty Chramostové nedovolila, aby ji komunistická verbež dokázala zlomit. Paní Chramostová popisuje otevřeně a bez servítků události, za které se i ona styděla. Kniha je zpovědí nejen její duše, ale i totalitní doby. Oproti klasickým autobiografickým knížkám se liší v zásadní věci a to, že je napsána literárním stylem, jakoby Vlasta byla rodilá spisovatelka. Ten způsob slohu a stavba statí je fakt originální, je škoda, že se nevěnovala spisovatelské činnosti více. Fotografická příloha obsahuje dokumenty STB o sledování Bytového divadla, které paní Chramostová pořádala, různé dokumenty o spolupráci a jiná fakta. Spolu s knihou Lanďák od Pavla Landovského knihu řadím k nejupřímnějším a nejzásadnějším, které vypovídají o zlu, jenž komunismus jmenuje se.

2 27.10.2019

Kdyby se každý ze svých pochybení a selhání takto veřejně vyznal, měli bychom tak morálně čistý národ, který by nám záviděl celý svět. Autobiografie je to vskutku parádní. Nečte se lehce. Všechna čest, paní Vlasto. Děkuji i osudu za to , že jsem měla možnost se s vámi párkrát v životě setkat.

2 23.08.2016

Nejde o žádné lehké čtení, což je asi dáno jednak dobou, o které autorka převážně píše (normalizace), a jednak použitým stylem (bez klasické chronologie). Osobně jsme ubrala jednu hvězdu za použivání jinotajů a mlžení tam, kde jsem od autorky vlastního životopisu přece jen očekávala jasnější vyjádření, když už jiných byla v tomto směru velice konkrétní. Možná i proto z knihy cítím malinko snahu o vylepšení image.
Nicméně kniha je to v žánru velmi zdařilá a rozhodně ji doporučuji všem, kteří se chtějí seznámit s kulturní scénou 50. a 60. let z pohledu člověka, který později nepatřil k zářivým hvězdám či k bavičům, a zejména pak s kulturou v disentu.

2 28.02.2016

Autorka, známá herečka, popisuje ve své knize převážně své problémy s tehdejším režimem, který jí zakázal činnost (podepsala Chartu 77) a na dvacet let ji v podstatě vyřadil ze společnosti.
Se svými přáteli a známými prováděla V.Chramostová "bytová divadla" (samozřejmě za asistence Stb, VB) a alespoň tak si připomínala svoji profesi - o tom je v knize psáno dost obsáhle.
Je zajímavé, jak se z levicově orientované ženy, která byla členkou strany, v padesátých letech vystupovala jako uvědomělá občanka /nejen ve filmu/, stala nepřítelem státu.

2 13.08.2014

Velmi silné, navíc literárně na úrovni. Nejzajímavější příběhy jsou ty ze života.

2 21.07.2013

Přesně splnila má očekávání. Vzpomínky se na sebe nabalovaly bez ohledu na chronologičnost nebo tematickou příbuznost, takže se čtenář nestihne unavit stereotypem. Bezpočet osobností, osudů, faktů i domněnek prezentovaných čtivě a přirozeně, bez obvyklé křeče, jež se dostavuje u osob umělecky činných, které jsou postaveny před úkol sepsat paměti. Spousta humoru i smutku, žádné velké výlevy, jen několik krásných (s krátkých) vyznání. U této knihy lituji, že je z knihovny, protože bych ji opravdu chtěla mít doma neustále k ruce.