Věštění v antickém Řecku IV.: Mezi vodou a ohněm
Tomáš Vítek
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411052/bmid_vesteni-v-antickem-recku-iv-mezi-vo-65813b891de5e.jpg
5
1
1
Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku. Část nazvaná „Voda“ pojednává o pozadí a principech metod, které využívaly vodu, její hladinu či vlastnosti. Oddíl „Vzduch“ mapuje celou řadu znamení, která poskytovaly různé nebeské a atmosférické jevy či ptáci a jejich let a chování. Poslední část, pojmenovaná „Oheň“, zahrnuje všechny techniky, které nějakým způsobem využívaly oheň nebo světlo. Svazek stejně jako všechny tři předcházející nabízí nejen velké množství dat a odkazů z různých dob a kultur, ale také početné překlady primárních textů, z nichž se řada objevuje v češtině vůbec poprvé. Ač je kniha primárně určena historikům náboženství a myšlení, výklad je dobře přístupný i čtenářům, kteří se náboženstvím a historií profesionálně nezabývají, ale zajímají je kořeny jevů, jež se především v esoterice a „lidové moudrosti“ v té či oné formě objevují dodnes.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
Kniha Věštění v antickém Řecku IV.: Mezi vodou a ohněm je v
| Přečtených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 7x |
Nie je ľahké zaujať objektívny postoj k tomuto doteraz najobsiahlejšiemu zväzku, ktorý na konci má ešte 30 strán použitej a doporučenej literatúry a 16 strán vybraných prameňov !!! Táto predposledná časť uzatvára samotný zámer autora podrobne analyzovať veštecké praktiky a znalosti v starovekom Grécku. V tomto diely sa najprv upriami pozornosť na veštenie z vody, potom nasleduje veštenie z atmosferických javov, ktoré dovŕši veštenie z vtákov. Záverečná kapitola je venovaná vešteniu z ohňa a škoda, že autor nemal k dispozícii posvätné spisy zoroastrizmu.
I napriek verejnej mienke súčasnej postkresťanskej Európy sa nejedná o nedôležité a pochybné znalosti starovekých národov. Neuškodí názorný príklad. V kapitole 23.5 - sa autor venuje gréckym, rímskym a etruským vešteckým praktikám súvisiacim s bleskami. Raséni mali rozpracované detailne, čo do významu, kedy (deň v kalendári), v ktorej časti horizontu resp. oblohy a o koľkej hodine udrie blesk. Tak podľa úderu blesku do baziliky sv. Petra vo Vatikáne 28. februára 2013 o siedmej hodine večernej je zasväteným zjavné, že "Večné mesto" začalo poslednú kapitolu svojej pozemskej existencie. Bez znalostí etruskej fulguromancie je súčasná civilizácia ako slepý v lese...