Velká divočina

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dramatický román z roku 1956 prošel v mnoha překladech světem jako ojedinělý obraz brazilského vnitrozemí, „velké divočiny“, které bylo počátkem dvacátého století krajem nehostinným, ale uhrančivým svou drsnou exotičností. Strhující příběh zbojníků, kteří chtějí pomstít smrt svého vůdce, je zároveň příběhem osudové lásky. Střetají se tu síly dobra a zla na poli válečném i v nitru muže, osudově spjatého s přítelem, který jej provází na nebezpečné cestě životem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276009/big_velka-divocina-4jh-276009.jpg 4.524
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Grande Sertão: Veredas, 1956


více info...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Velká divočina

Acamar
13. května

Vzpomínky bývalého brazilského Jánošíka...divoká příroda a nuzota okolo, svobodný život bojovníka, odvaha, čest i strachy, dobro a zlo, bůh a ďábel, putování a bitvy, přátelé a osudové lásky...ale nejvíce křivolaké a nevyzpytatelné cesty osudu i vlastních rozhodnutí.
Jednolitý monolog, retrospektiva přeskakující mezi časy a lidmi, jak náhodně a asociačně těkají pamětí vzpomínky...kouzlo brazilské divočiny zrcadlící se v nespoutané přirozenosti života vypravěče. Poetika jiná než v Burití, ne tak inovátorsky zvukomalebná (což může být jiným překladatelem), víc o životní moudrosti.

braunerova
22. února

Fidel Castro měl jednou projev trvající 7 hodin. Riobaldův monolog vydal na 430 stránek a zazněl v něm možná stejný počet jmen různých banditů. Vodopád slov připomíná staccato kulometu, děj skáče v čase, kapitoly neexistují. Divoké přestřelky se střídají s meditacemi o dobru a zlu a zjeveními ďábla. Z komentářů níže je jasné, že kniha si své čtenáře najde, já ale mezi ně nepatřím. Daruji do knihobudky.


marvarid
13.12.2021

Netvrdím, že to bylo snadné čtení. Zvláště první část knihy (úvod do Riobaldova života) se mi zdál zdlouhavý, neuspořádaný. Příliš časté přeskakování mezi časovými rovinami, nedokončené věty – myšlenky zavěšené do prázdna, záplava nevyslovitelných názvů každého potoka a pláně, jmen spolubojovníků. Mnoho z nich se později ve vyprávění už nikdy neobjevilo. Ale pak se směr příběhu usměrnil, objevil se zloduch a honba na něj, Riobaldo dospěl a jeho pochyby ohledně smyslu života, volby mezi dobrým a zlým, mezi přátelstvím, láskou a povinností mi začaly být blízké a srozumitelné. A konec byl strhující - dočteno na jeden zátah (hluboko po půlnoci, i přes vidinu další špatné noci – noční služby - přede mnou).

smazenaryba
21.10.2020

Brazílske opus magnum. Veľké dobrodružstvo, opisujúce nebezpečenstvá, krásy krajiny sertao a divoký život banditov, v sebe skrýva faustovský príbeh o hľadaní zmyslu života. A to v strhujúcej literárnej forme, ktorá všetko odkrýva až udivujúco nelineárne, farbisto a mnohovstnato. Čitateľ často netuší, čo ho čaká na ďalšej strane, sleduje rôzne príbehové a myšlienkové toky, riečky, pláva od jednej k druhej, aby všetky nakoniec splynuli do mohutného prúdu. Jedna z tých kníh, ktoré by sa dali čítať znovu a znovu, kde by sa dali vyťahovať jednotlivé pasáže, postavy, udalosti a rozmýšľať o nich, donekonečna diskutovať. Čítajte ľudkovia, čítajte.

stagno
08.10.2020

V hlavní roli brazilské vnitrozemské Sertao a jeho genius loci.Prostor,který má
vlastního ducha,kde přírodní a lidské jedno jsou a kde vnímavý člověk může
nalézt odpovědi na základní otázky svého bytí.Mnohovrstevný román napsaný
krásným bohatým jazykem a kongeniálně přeložený Pavlou Lidmilovou.
/Vždy jsme měli a máme řadu výborných překladatelů schopných zvládnout i ty
největší překladatelské výzvy -mají můj velký obdiv a dík/.

sarka8521
21.05.2020

Kniha, jakých je málo. Dá se číst dvakrát, pětkrát, třicetkrát, a vždycky v sobě ještě skrývá nějaké překvapení.

changaj
21.03.2020

Příběh, který se vine jako cesty divočinou. Bez kapitol, bez členění, věty, květy, ptáci, zurčící voda, láska, zrada, dobro a zlo, Bůh a Ten, který není...

witiko
03.01.2018

Z knihy mi zůstal jen silný uhrančivý pocit, který jsem si nedávno před usnutím náhodou vybavil a chvilku mi trvalo, než jsem dohledal, která kniha jej kdysi způsobila. Ano, byla to tahle! Nejsilnější jsou ty knihy, jejichž děj už dávno zapomeneme, ale ten základní pocit, atmosféra a dojem se nám otiskne pod kůži. Tahle kniha je jako horečnatý sen, který uzdravuje.

1