V zákulisí srdce
Petr Neužil
Poutavý a místy strhující profesní příběh Petra Neužila mapuje vývoj kardiologie posledních desetiletí. Primář Neužil vybudoval z oddělení kardiologie Nemocnice Na Homolce prestižní pracoviště, na němž zavádí nejnovější metody léčby. U mnoha z nich má světová prvenství. Zachránil tisíce lidských životů a patří mezi světové špičky, přesto nenahlíží na svět z akademických výšin. Poznáváme v něm člověka se smyslem pro humor, velmi energického a extrovertního. O to víc zaujme druhá rovina knihy – ryze literární texty, povídky, které pronikají do zákulisí onoho srdce, jež je univerzálním symbolem samotného našeho „já“. Symbolem, který znají lidé mnoha rozličných kultur a civilizací. Kdo jiný, než Petr Neužil by nás měl seznámit s nejmodernější lékařskou technikou a nechat nám nahlédnout do zákulisí srdce?... celý text
Přidat komentář
Předem musím napsat, že moje hodnocení asi není úplně objektivní, protože mě taky živí medicína, i když úplně jiný obor.
Pan profesor mě fascinuje nejenom jako přední odborník, což beze sporu je, ale hlavně tím, že si zachoval zdravou sebereflexi, nadhled, vtip a hlavně si váží práce svých podřízených.
Navíc má rád Jestřebí hory, Martu Kubišovou a nesnáší razítka:)
Ne, teď zase vážně, jeho povídky jsou super, navíc překrásné ilustrace.
pane profesore, nalil jste mi čerstvou energii do žil, za to Vámn patří velký dík:)
Nedočetla jsem, nešlo to. Knihu jsem si pořídila týden poté, co mne propustili z nemocnice po operaci srdce. Byla jsem plna dojmů a nových osobních zkušeností. Především o tom, jak se naše opravdu špičková kardiologie (a to bez ironie) neskutečně vzdálila obyčejnému lidství. Byla jsem číslo, kterému nikdo nic nevysvětlil. Operatéra jsem poprvé a naposled zahlédla 30 sekund před tím, než mne narkóza uspala. Skutečného lékaře jsem poprvé viděla až když mne propouštěli. Taková malá, vlastně spíše velká, dr.Houseovina. Komunikace pouze přes sestry. Tedy aspoň myslím, že to byly sestry. Nikdo se mi nepředstavil. Následné pooperační krvácení po propuštění musela řešit má praktická lékařka...
A tahle kniha je stejná. Pan profesor je jistě špičkový kardiolog, a každý by mohl být rád, kdyby byl jeho operatérem, ale všechno je to jen já, já, já... a moji geniální kolegové. Nedokázala jsem se přenést přes texty samochvály, samoobdivu, samogeniality. Ačkoliv nevyřčeno, mezi řádky trčí kozí rohy hlouposti všech ostatních.
Literární tvorbu pana profesora vkládanou mezi vyprávění jsem přeskakovala, nerozuměla jsem jí, nedávala mi smysl, respektive byla zkrátka nečitelná. Přečíst šest až sedm slov a třikrát se vrátit, abych pochopila, co autor chtěl říct. A většinou nepochopila, i když mé IQ je s panem profesorem plně srovnatelné.
Pro mne kniha bez lidství, bez pokory, bez důvodu proč číst. Mám ráda knihy, které mne poučí a posunou v životě dál. Tato k nim rozhodně nepatří...
Tahle kniha je jako Petr Neužil sám. Plná nadšení, akce (až rozlítanosti), workoholismu a velkého talentu. Místy pro neznalce může být trochu složité se vyznat v záplavě jmen a výkonů, ale s trochou pomoci pana Googla se dnes vyzná každý.
Bohužel kniha nebyla úplně pro mně. Ale pan primář je neuvěřitelná osobnost. A ty ilustrace jsou skvělé.
Prof. Neužil upoutal mou pozornost už v dokumentárním seriálu ČT o lékařích, kdy byl svým humorem, elánem a rychlou mluvou nepřehlédnutelný a stejně působivá je i tato kniha. Technický a technologický pokrok v kardiologii, ke kterému pan profesor svou důsledností a extrémním zaujetím značnou měrou přispěl, je opravdu úžasný. Vložené povídky mě překvapily svou poetikou. Vyprávění je doplněno pohodovými ilustracemi Tomáše Bíma. Prostě po všech stránkách vydařená kniha.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův osobitý styl. Zajímavý pohled do historie a vývoje české kardiologie. Z knihy čiší autorův entuziazmus. Pro mě jako laika tam sice bylo mnoho odborných pasáží, ale i tak stálo za přečtení.
V zákulisí srdce
Jako na spoustu knih i na tuto jsem přišla náhodou, pro mě až neuvěřitelné příběhy, přece se všechno nemohlo stát tak jak je psáno. Přečetla jsem lehce, cítila jsme z knihy energii a pozitivitu, ale také neskutečné pochlebování a vyzdvihování jediného pracoviště.