V úloze mouřenína

V úloze mouřenína
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388261/bmid_v-uloze-mourenina-0w4-388261.jpg 5 10 10

Přidat komentář

Richard Hrob
28.01.2024 5 z 5

Moravec je takovou rozporuplnou postavou našich dějin. Ale nic není černobílé. Myslím, že milovníci dějin knihu ocení. Já dávám 5 hvězd.

Habrovan
16.06.2022 5 z 5

Určitě by si tuto knihu měli přečíst všichni ti, kteří vykřikují o Mnichovských zradách, o o nás bez nás, a podobné pololži.


alteran
19.02.2022 5 z 5

Tato kniha je naprosto fantastickým rozborem politické a sociální situace, která předcházela rozpadu Československa před druhou světovou válkou. Jen pozor při čtení, které máte v ruce vydání. Mně se dostalo do ruky první vydání z roku 1939, které se dost liší od dalších vydání. V každém dalším vydání autor podle aktuální politické situace škrtal a přidával z pochopitelných důvodů.

horskejvlk
27.02.2021 1 z 5

Rozpitvání rozpitvaného, zprvu snad zajímavě rozehrané aby se zabředl až po pás do své vlastní obhajoby proč jít s nacisty a vysvětlování vysvětleného, proč západní svět selhal. Celá kniha by se dala zkrátit na : Pravdu píší vítězové a kdyby Třetí říše zvítězila tak bych tento příspěvek psal v němčině a nikoliv v češtině.

Dexter94
20.07.2018 5 z 5

Dlouho jsem tuhle knihu sháněl a nakonec jsem ji do rukou dostal. Abych řekl pravdu doufal jsem že se bude více věnovat aktérům Mnichova a celé té situaci při rozhodování jestli ano či ne a méně evropské šachovnici a vojenskému umění. Toho se bohužel moc nedočkáte. Nicméně je to velmi dobrá kniha. Samozřejmě je zavádějící, jelikož většinu dopsal již za okupace ale i tak si myslím, že mnoho myšlenek je zajímavých a není zdaleka tak propagandistická jak jsem čekal. Plukovník Moravec byl pro mě vždy velice záhadná osobnost a snažím se na něj nahlížet co možná nejobjektivněji. Nikdy jsem od něj nic nečetl ale po této knize musím uznat že to byl velmi inteligentní člověk znalý svého řemesla a velmi dobrý spisovatel. Je škoda, že není rozumě dostupných více jeho knih.

Boby17
26.03.2016 5 z 5

Četl jsem 3. vydání z roku 1940 a knihu hodnotím velice kladně. Rozbor příčin Mnichova 1938 se mi jeví docela přesný. Velice jsem se divil, že kniha (za okupace) chválí Masaryka. Naopak činnost Edvarda Beneše (již ve funkci ministra zahraničí) je podrobena drtivé kritice a stejně tak i působení Velké Británie (patrně oprávněně).
Kniha obsahuje zajímavé rozbory národohospodářských aspektů vedení válečného konfliktu, např. "... je tu otázka války a v té dnes nerozhoduje počet vojáků, nýbrž materiál, který tito vojáci obsluhují. V průmyslových státech, které mají přebytek strategických surovin, mez vojenských možností udává počet obyvatel. Ve státech zemědělských mez vojenských možností je dána rozsahem válečné výroby.", nebo: "Friedensburg vypočítal, že moderní armády potřebují za operací na 1 milion vojáků měsíčně 300.000 t železa a oceli. To znamená ročně 3.600.000 tun. Podle Friedensburga jeden muž ve frontě spotřeboval tedy ročně 3600 kg železa a oceli. Ve frontě byla 1/20 všech obyvatel. Rozdělíme-li 3600 kg připadajících na jednoho frontového vojáka na 20 dílů, vidíme, že jen ten stát může řádně zbrojit a vydržet dlouhou válku, vyrobí-li ročně na jednoho obyvatele nejméně 180 kg surového železa a oceli. Ve skutečnosti se však všechno železo a ocel nemohou obětovat frontám. Počítejme, že je to nejvýš 2/3 celkové výroby. To znamená, že při 5% obyvatel ve frontě je třeba vyrobit asi 250 kg oceli a surového železa na hlavu ročně.
Stát, kde se vyrobí 250kg surového železa a oceli na hlavu ročně, může postavit do pole 2 a 1/2 divize z milionu obyvatel a tyto síly může tedy stále zásobovat potřebným válečným materiálem. Zkušenosti však ukázaly, že z milionu obyvatel lze postavit do pole i 4 divise. Převedeno na železo by to vyžadovalo, aby ve státě, který by si podobné vypětí sil dovolil, se vyrábělo ročně na hlavu 400 kg surového železa a oceli. Prostě každá frontová divise postavená z milionu obyvatel potřebuje 100 kg železa a oceli na hlavu."
Autor byl nejprve uznávaným legionářským vojenským teoretikem, po zklamání z vývoje v roce 1938 se stal symbolem kolaborace s nacisty, To však podle mého názoru nesnižuje význam nosných myšlenek a úvah. Kniha umožňuje pohlédnout na věc z jiného úhlu, než je dlouhodobě zažitá praxe.