Úniky z temna
Helena J. Wagnerová
Autorka se narodila roku 1938, její šťastné dětství bylo násilně přerušeno v roce 1949 po neúspěšném pokusu celé rodiny o překročení hranic. Po rodinných pohromách přichází srpen 1968, kdy se rodina opět rozhodne pro emigraci a odjede do Švýcarska. Začátkem nového tisíciletí byla kniha doplněna o pocity, zkušenosti a prožitky získané po roce 1989.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Československo vzpomínky 50. léta 20. století exil komunismus Švýcarsko emigrace
Úniky z temnaKniha Úniky z temna je v
| Přečtených | 1x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
Osud rodiny Maternů/Wagnerů po komunistickém převratu v roce 1948 provázela řada pohrom. Přes všechnu nepřízeň doby rodina po celou doby držela při sobě (dcery byly umístěny na čas do sirotčince, rodiče a babička uvězněni). V srpnu 1968 proto neváhali a opustili Československo. Autorka musela prokázat velikou houževnatost, když navzdory nepříznivému posudku a opakované snaze o přijetí na studium chemie nakonec studia dokončila (až po narození syna). Čím víc se kniha blíží ke konci, tím víc je patrná touha celé rodiny po cestování a objevování nových zemí. Autorka od roku 1990 střídavě žila v Praze, na Šumavě, ve Španělsku, někdy na jachtě a občas i ve Švýcarsku. Připadá mi to příznačné, jakmile je člověk násilím vykořeněn, místa z jeho vzpomínek zdevastována, rozkradena a zpustošena, tak se nemůže usadit na jednom místě. Zároveň už napořád touží po svobodě pohybu a objevování. Jsem zhruba ve věku autorky, když s rodinou emigrovala. Nedovedu si představit, že po třiceti letech začínám s celou rodinou úplně od nuly. Ona přitom nezahořkla, dál byla velmi aktivní, vedla společenský a kulturní život, starala se o rodinu a pracovala. Celou knihou se line motiv nových začátků, rodina nad výzvami nemávla rukou, nebáli se stále začínat od začátku (neustálé stěhování, střídání práce, touha po čase tráveném s rodinou v přírodě a při sportu), a to i přes pokročilý věk autorčiných rodičů.
Zaujalo mě, kolik míst po Čechách je úzce spjato s mým i autorčiným životem, i když pro ni většinou nešlo o pozitivní zkušenost (naopak já si je zvolila záměrně).